Poslanec Bartoň: Ministerstvo zásadně přepracuje vyhlášku o inkluzi

Bouři nesouhlasu vyvolala vyhláška ministerstva školství, jež zásadně mění pravidla inkluzivního vzdělávání a v případě schválení by připravila o asistenci kupříkladu tělesně hendikepované děti. Ke kritikům se tento týden přidali i poslanci ze školského výboru a podvýboru pro regionální školství, kteří ministra Roberta Plagu (za ANO) vyzývají, aby jednak nechal vypracovat důkladnou analýzu inkluze, ale zejména zásadně přepracovat zmíněný dokument. Náměstek ministra školství Karel Kovář následně připustil, že se tak stane. „Schytali to totiž ze všech stran, nepamatuji si jiné školské téma, u něhož by byl tak univerzální odpor jako byl proti této vyhlášce. Ve školství bývají různé názory a časté střety nejrůznějších aktérů, ale tady to bylo jednoznačné: toto je nutné zastavit,“ říká místopředseda školského výboru, poslanec za Piráty Lukáš Bartoň.

Jak debata probíhala?

Já jsem téma otevřel před časem na školském výboru, kde bylo projednávání bodu přerušeno s tím, že se k tomu má nejdřív vyjádřit podvýbor pro regionální školství. Což jsme učinili v úterý poté, co jsme si vyslechli asi šestnáct zástupců různých školských asociací a dalších organizací. Nikdo z nich tu vyhlášku nehájil. Snad jediný, kdo se o to pokoušel, byl náměstek ministra školství Kovář, ale moc mu to nešlo. A nakonec připustil, že vyhlášku stáhnou a totálně přepracují.

Ještě minulý pátek ale ministerstvo tvrdilo, že se nic stahovat nebude.

Řekl, že vyhlášku „komplexně přepracují“. Jinak řečeno – úplně ji předělají. Schytali to totiž ze všech stran, nepamatuji si jiné školské téma, u něhož by byl tak univerzální odpor jako byl proti této vyhlášce. Ve školství bývají různé názory a časté střety nejrůznějších aktérů, ale tady to bylo jednoznačný: toto je nutné zastavit. A bylo zjevné, že proti tomu nemělo ministerstvo moc argumentů. Pan náměstek třeba řekl, že důvodová zpráva k vyhlášce byla napsána nešťastně. Ano, třeba se tam psalo, že díky navrhované změně se ušetří na administrativě a podobně.  Jako podvýbor sice  nemůžeme ministrovi něco nařizovat, nicméně v přijatém usnesení ho žádáme o stažení vyhlášky a o její přepracování na základě důkladné analýzy současného stavu a potřeb vyplývajících z praxe. A žádáme rovněž, aby byla analýza i návrh nové vyhlášky nejprve projednána na školském výboru, respektive podvýboru pro regionální školství.

Tím reagujete i na fakt, že ministr Robert Plaga vyhlášku pustil na začátku září do světa, aniž to s někým projednal?

On to pustil úplně tajně. Neznám nikoho, kdo měl tušení, že se něco takového chystá před tím, než se vyhláška objevila v připomínkovém řízení. Resp. jediný, o kom vím, je Michal Černý z Asociace ředitelů základních škol, který někde připustil, že měl možnost vyhlášku připomínkovat. Ale mám pocit, že si dostatečně neuvědomil důsledky.

Usnesení, kterým vyzýváte ke změně plánů, bylo přijato většinově?

Jednomyslně.

Včetně stran, které dlouhodobě inkluzi odmítají, třeba SPD?

Jejich zástupce na jednání moc nechodí a mám pocit, že i SPD už otáčí. Ve středu se inkluzi věnoval také školský výbor, kde si nicméně místopředseda Karel Rais vymohl změnu formulace poté, co mu bylo domluveno z ministerstva školství. A to tak, aby výbor žádal ministra o to, aby vyhláška byla přepracována, předložena školskému výboru a poté znovu vyslána do připomínkového řízení. Procesně to znamená to samé, ale teď se zkrátka hádáme, jestli to je stažení, nebo není.

Jak si přepracování představujete? A mělo by se vůbec něco na současných pravidel podle vašeho názoru měnit?

Za mě je lepší neměnit nic než měnit takto. Nicméně si myslím, že po čtyřech letech od zavedení inkluze je zejména potřeba analýza současného stavu. Kde to skřípe, kde jsou slabá místa, kde jsou silná místa, co je třeba posílit, co děláme zbytečně. To je naprosto běžné, nakonec není možné ustavit nějaký systém zcela dokonale. A je možné, že opravdu zjistíme, že některé děti asistenta nepotřebují a podobně. Co by se ale měnit nemělo, je zásada, že se žákům a studentům poskytuje podpora podle individuálních potřeb, nikoliv pouze na základě druhu znevýhodnění. Měl by být zachován způsob financování pedagogické intervence, tedy hodin s doučováním, aby se neplatila ze zvýšených platů pedagogů, jak ministerstvo navrhuje. A rovněž by se neměla škrtat podpora žákům základních uměleckých a studentům vyšších odborných škol. Nicméně je zde několik témat k řešení.

Co konkrétně?

Třeba fakt, že podpůrná opatření jsou sice vypisována na žáka, ovšem jejich příjemcem je celá třída. Měli by se zohledňovat žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také to, kolik jich ve třídě je. Jednoho žáka s dyslexií možná učitel zvládne, ale pak tam bude mít dva s dyslexií, dalšího s lehkým tělesným postižením, jednoho nedoslýchavého a jednoho s lehkou poruchou chování. Podle aktuálního znění vyhlášky by neměl ani jeden z nich nárok na podpůrné opatření. Dohromady to ten učitel nemůže zvládnout. A je nutné posuzovat, jak ve třídě komunikují, jak jsou tam začlenění. Asistent pedagoga by měl řešit i to, jak je dítě vnímáno ostatními dětmi. Další věc je specializace asistentů. Na začátku jich bylo samozřejmě rychle potřeba velké množství, byli mezi nimi lidi méně kvalifikovaní. Je třeba, aby se tahle profese specializovala.

Jak vůbec rozumíte logice návrhu? Ušetří se sice jednotky miliard, ale proč zrovna nyní, když vláda počítá se schodkem 500 miliard?

Já osobně odhaduji, že by se ušetřila asi miliarda. Vyhláška na mě působí dojmem, že ji napsali od stolu poté, co dostali příkazem někde ušetřit. Je to šetření na dětech se speciálními potřebami. Nic jiného za tím nevidím. Proč by se to jinak dělalo? Touto vyhláškou žádnému dítěti nepomůžeme, naopak.