Začíná recese a doba škrtů, Stanjura chce ušetřit 70 miliard

Česká ekonomika směřuje do recese, příští rok má její výkon klesnout o 0,2 procenta. Vyplývá to z nové predikce ministerstva financí, kterou ve středu představil novinářům šéf resortu Zbyněk Stanjura. Útlum je podle něj způsoben hlavně tím, že inflace podkopává kupní sílu domácností a že se přestává utrácet.

Recese by prý byla horší, kdyby nedošlo od ledna k zastropování cen energií, za které chce příští rok utratit sto miliard korun a peníze vybrat mimořádnou daní od energetických firem a bank. Na otázku, zda stropy mohou pokračovat i v roce 2024, Stanjura uvedl, že to nelze vyloučit a že bude záležet na vývoji cen energií a debat v EU, kde Česko a další země dál tlačí alternativní řešení – hlavně prosazení takových změn, které zeslabí závislost burzovních cen elektřiny na cenách nedostatkového plynu.

Horší kondice ekonomiky by se neměla nijak výrazně projevit v nezaměstnanosti, věří Stanjura, mimo jiné díky dalšímu kolu vládní pomoci, které podle něj vláda chystá pro velké podniky. Ty zatím ke stropům na ceny energií nemají přístup a zaměstnavatelské svazy proto hrozí příští rok propouštěním. Podle Stanjury se o pomoci jedná „na denní bázi“ a přípravy už směřují do finále. „Blížíme se nějakému řešeni,“ řekl ministr.

Souběžně oznámil plán, jak se zkusí vypořádat s rychlým prohlubováním státního dluhu, který má podle nové prognózy příští rok vzrůst na 46 procent HDP (dosavadní odhad činil 43 procent, před covidem toto číslo činilo 30 procent). Vláda vyjde z 28 návrhů NERV představených minulý týden a během prvního pololetí připraví k vybraným bodům, kde v koalici bude shoda, příslušné změny zákonů, aby se dieta projevila už v roce 2024. Vzniká kvůli tomu speciální politický tým, kam každá strana koalice nominuje dva experty.

„Je nabíledni, kde ty debaty budeme vést,“ uvedl ministr. Za sebe zmínil změny v důchodech, zkrácení rodičovské nebo prověrku narůstajícího počtu zaměstnanců ve školství, z nichž jen polovinu podle Stanjury tvoří učitelé. „Pokud máme nejdelší rodičovskou v Evropě, a to ne o týden nebo o dva, tak je to určitě věc, která je k debatě,“ prohlásil s tím, že nic nepůjde „dramaticky“ měnit bez zvýšené nabídky péče o malé děti.

Výsledný balík opatření má být kombinací úspor a možná i vyšších daní, třeba z nemovitostí, ne však vyšší daně z příjmu, kde se ODS změnám dlouhodobě brání, natož v době energetické krize a recese. Vše dohromady má v rozpočtu ušetřit jedno procento HDP. To podle Stanjury vychází na 71 miliard korun, což je pro představu rozpočet armády zhruba na tři čtvrtě roku. „Jestli se mi to podaří, nevím. Není to závazek vlády, ale má představa, s kterou vstupuji do jednání,“ dodal ministr.