Výzbroj pro Ukrajinu byla důležitou součástí pražského summitu bez titulů a vlaječek

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal stále příliš necestuje do zahraničí: společně s prezidentem Volodymyrem Zelenským doma hlavně koordinuje válečnou vládu, ale tu a tam si ale přece jen „odskočí“. Nedávno byl s ukrajinskou první dámou Olenou Zelenskou na pohřbu anglické královny a nyní se objevil v Praze. Připojil se tak k dalším čtyřem desítkám unijních prezidentů a premiérů, tureckému prezidentovi, britské premiérce, šéfům Norska nebo Švýcarska, kteří se na Pražském Hradě sešli pod taktovou českého předsednictví na prvním summitu Evropského politického společenství (EPS).

Jde o iniciativu, kterou vymyslel francouzský prezident Emanuel Macron s cílem svolávat pod jednu střechu evropské státníky, přičemž ne všichni jsou členy Evropské unie. Část z nich na to však aspiruje, do Evropy patří hodnotově i geograficky – a za možnost být její součástí prolili i hodně krve, což je aktuálně především případ Ukrajiny. Přihlášku o přijetí do Unie podepsal prezident Zelenskyj již na začátku února, když se Rusko pokusilo dobýt Kyjev.

Cesta k plnohodnotnému členství bude každopádně dlouhá, účast v Evropském politickém společenství je toho jistým předstupněm. Otázkou je, jestli to není zároveň pro Ukrajinu „čekárna“, v níž zůstane hodně dlouho - možná na neurčito, aby nemusela být do Evropské unie přijata. Tak kritici Macronova projektu nejčastěji hodnotí jeho podstatu – tedy některé státy k Evropě připoutat, ale plně je do ní nepustit. Ukrajinský premiér Šmyhal na tohle téma absolvoval na Pražském hradě sérii bilaterálních setkání („Ukrajinci jsou tu na roztrhání,“ popsal to jeden z diplomatů), ale klíčovým tématem pro něj bylo zvyšování tlaku na své evropské protějšky ve věci dodávek kvalitnějších a efektivnějších zbraní, jež by mohly urychlit pokračující ukrajinskou ofenzivu.

To nyní Ukrajina potřebuje, aby Rusko vytlačila z větší části Moskvou okupovaného chersonského a donbaského území, kde se nyní Kyjevu daří postupovat. Šmyhal o zbraních v Praze mluvil opakovaně, tohle téma bylo i obsahem bilaterálních rozhovorů dalších zemí. Jeden z těch důležitých vedlo podle informací Respektu z diplomatických zdrojů Česko s Velkou Británií, již zastupovala novopečená premiérka Liz Truss. Český premiér a pořadatel akce Petr Fiala ji přijal k osobnímu rozhovoru v Kramářově vile nedaleko Pražského hradu.

Česko s Brity konkrétně řešilo, na které vojenské projekty z tuzemska pro Ukrajinu by mohlo ostrovní království finančně přispět. Nedávno takto Německo, Dánsko a Norsko oznámily, že koupí pro Ukrajinu 16 slovenských houfnic Zuzana 2; celková výše kontraktu je 92 milionů eur (2, 2 miliardy korun). Zuzany Ukrajina používá k vytlačování Rusů z míst, kde se opevnili. Neformálně se skupině, které chce takto investovat, říká „severská“, Velká Británie sem bývá počítána také.

„Iniciativa je zaměřena na propojení finančních zdrojů donorských států a výrobních kapacit v zemích, které mají průmyslovou základnu a zároveň mají geograficky blízko k Ukrajině, to znamená Česko, Polsko, Slovensko a baltské země. Cílem je případně rozšířit výrobní kapacity podniků v těchto zemích včetně Česka kvůli navýšení vojenské pomoci Ukrajině, ať už půjde o konkrétní techniku, kterou Ukrajinská armáda potřebuje, nebo třeba o munici,” říká Respektu ministryně obrany Jana Černochová. „Dalším tématem, které se řeší, jsou opravy, protože jsou podobně důležité jako dodávky nové techniky.”

Ministryně obrany, stejně jako bezpečnostní poradce premiéra Fialy Tomáš Pojar Respektu potvrdili, že Česko Ukrajině nabízí „přes padesát konkrétních projektů”. Praha je konzultuje s Kyjevem, aby poslala to, co Ukrajina potřebuje. „Pokud jde o summit, tak otázka Ukrajiny se bude zcela jistě prolínat celým summitem a vojenská pomoc patří vždy mezi nejdůležitější témata,” říká Černochová. „S Brity jednáme o vojenských dodávkách na Ukrajinu,“ potvrzuje Respektu Pojar. Pro Kyjev je přítomnost na summitu důležitá i z čistě symbolického pohledu: jak Respektu potvrdili diplomaté, jde o jasný signál Moskvě, že za Ukrajinou stojí velká část světa, nejen Evropská unie a USA.

Během setkání špiček evropské politiky na Hradě má dojít i k jednáním, která nejsou běžně na pořadu dne, především mezi Tureckem a Arménií s Ázerbájdžánem. Tyto země spolu opakovaně válčí, poslední kolo střetu o Náhorní Karabach proběhlo v roce 2020. Turecko má s nimi jednat společně a také s každým zvlášť.

Premiér Fiala řekl, že myšlenka Evropského politického společenství vychází z hodnot prosazovaných bývalým prezidentem Václavem Havlem. Jeho heslo „Evropa jako úkol“ si dalo české předsednictví jako své motto. „Úkol, který vyžaduje naši pozornost, odhodlání a integritu. Myšlenka Evropského politického společenství vychází právě z tohoto způsobu uvažování,” uvedl. Evropské politické společenství, tvrdí český premiér, přitom nechce suplovat v současné době existující evropské instituce, hlavním smyslem je, že umožňuje neformální setkání mnoha politiků najednou, kdy během jednoho dne mohou mluvit každý s každým, nejsou svázáni pravidly ani procedurou.

Takto spolu například konverzovala britská premiérka Truss s nizozemským ministerským předsedou Markem Ruttem, když společně procházeli kolem katedrály svatého Víta cestou na focení do vladislavského sálu - a podobných small talků proběhly desítky. Kromě toho se premiéři scházeli i na půlhodinová či delší jednání (premiér Fiala měl v plánu i delší mítink s tureckým prezidentem, z jehož země směřuje do Evropy včetně Česka opět silnější migrační vlna). V areálu Pražského hradu se politici rozdělili do čtyř neformálních skupin na základě témat, Česko bylo u stolu Mír a stabilita (dalšími okruhy byla energetika, klima a ekonomická situace).

Lídři před sebou neměli vlajky kvůli Kosovu, jež neuznává pět států Evropské unie, proto se také oslovovali křestními jmény, ne funkcemi. Každý stůl vedla jedna vybraná členská a jedna nečlenská země. Nepřednášely se připravené projevy bez možnosti reagovat, byla to spíše diskuse. Na dálku k politikům promluvil ukrajinský prezident Zelenskyj: popsal průběh války a mluvil mimo jiné o íránských dronech, které nyní Rusové používají k útokům.

Summit, který probíhal za přísných bezpečnostních opatření, začal se zpožděním a kolony aut s majáčky si musely dávat před Pražským hradem přednost. O bezpečnost politiků se starala policejní ochranná služba a stovky policistů, prezidenti a premiéři s sebou měli i vlastní početné ochranky. Zahraniční politici bydleli ve více než deseti pražských hotelech. Pražský hrad je pro běžné návštěvníky uzavřen, novináři v sálech s politiky nebyli přítomní, nejblíže se k nim dostali při jejich uvítání premiérem Fialou před Pražským hradem.