Putin dostane hlášení. Pak se uvidí, jestli bude Rusko dál jednat se Západem

Děkujeme, ale stačilo - tak by se dala shrnout prozatímní komunikace ruské strany po jednáních se Západem kvůli situaci na východní Ukrajině. Po setkáních v Ženevě a Bruselu uvedl ve čtvrtek hlavní ruský vyjednavač Sergej Rjabkov pro televizi RTVI, že “nevidí důvod scházet se v brzké době znovu, pokud nebude jasné, zda je druhá strana ochotná projevit flexibilitu v klíčových otázkách”. Klíčovými otázkami Rjabkov myslel ruské požadavky týkající se omezení rozšiřování NATO a stažení vojenských jednotek aliance z východních členských zemí.

Těmito dvěma požadavky se jak Spojené státy, tak NATO odmítlo zabývat, a co se bude dál dít, tak nyní není jasné. Jednání mezi Ruskem a Západem zakončuje čtvrteční setkání států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jejímiž členy jsou mimo jiné i Rusko a Ukrajina, ale nečeká se, že by zrovna toto setkání přineslo zásadní průlom. Ruský velvyslanec u OBSE Alexander Lukaševič ostatně ještě před zahájením schůze ve Vídni uvedl, že “Rusko je mírumilovná země, nicméně nemá zájem na míru za každou cenu”.

Hlavní americká vyjednavačka Wendy Sherman již ve středu naznačila, že si je vědoma toho, že situace zůstává otevřená. “Počítáme s tím, že ruská strana se bude muset vrátit, aby podala zprávu prezidentu Putinovi. Všichni doufáme, že si vybere mír a bezpečnost,” komentovala situaci po setkání ruské delegace a Rady NATO, prvním od roku 2019. “Je to mocná země. Otázka, proč by se měli bát Ukrajiny, menší a stále se rozvíjející se demokracie, je upřímně řečeno jen těžko pochopitelná,” dodala na adresu Ruska.

Její slova stojí v kontrastu se známým vyjádřením Baracka Obamy, který po anexi Krymu v roce 2014 Rusko označil za “regionální mocnost”, která se podle něj snažila jen zakrýt svojí slabost. Snaha ukázat Rusku, že ho Spojené státy berou vážně, je podle analytiků součástí strategie, jak ho odradit od další konfrontace. Další součástí “balíčku” ze strany Západu jsou i některé hmatatelné návrhy - šéf aliance Jens Stoltenberg po středečním jednání uvedl, že NATO je připraveno diskutovat o omezení rozmístění raket a o svých vojenských cvičeních.

Vyjádření z ruské strany však naznačují, že to Rusku nestačí. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve čtvrtek sice ocenil “pozitivní elementy” v jednáních, ale celkově je označil za “neúspěšná”, protože nevedla k ústupkům co se týče oněch dvou klíčových oblastí. Podle serveru Politico se ruští vyjednavači zatím oficiálně nijak nevyjádřili k nabídce dalších rozhovorů, kterou udělaly Spojené státy i NATO – ale výše zmíněný komentář Sergeje Rjabkova dává spíš důvod ke skepsi.

Všichni analytici současné situace se shodnou na jedné věci: do hlavy Vladimira Putina nikdo nevidí. Do té doby než se Rusko rozhodne, zda dá diplomatickému řešení situace šanci, nebo ne, tak nezbývá než sledovat reálné kroky - a to jak na Východě, tak na Západě.

Rusko v úterý na západní hranici blízko k Ukrajině uspořádalo ostrá vojenská cvičení. Bidenova administrativa zase ve čtvrtek otevřeně podpořila v Kongresu zákon, který by zavedl povinné sankce proti ruskému politickému vedení i tamnímu byznysu v okamžiku, kdy by Moskva dál eskalovala napětí nebo zaútočila na Ukrajinu. V takovém scénáři by měly Spojené státy Ukrajině poskytnout pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů a americké ministrovo obrany by mělo urychlit dodávky zbraní, píše deník Wall Street Journal.