Ústavní soud vrací občanům rovný přístup ve volbách. Zemanovi se to nelíbí

Ústavní soud se rozhodl zrušit část volebního zákona, a změnit tak pravidla už pro podzimní sněmovní volby. Konstatoval že, „volební systém narušuje právo občanů na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V důsledku toho jde rovněž o zásah do aktivního i pasivního volebního práva. Stejně tak dochází k narušení principu volné soutěže politických stran podle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny a porušení principu ochrany menšin podle čl. 6 Ústavy“. Podle Ústavního soudu současná volební pravidla odporují Ústavě a poslanci a senátoři je musí změnit.

Ústavní soud rozhodl, že přepočet získaných volebních hlasů na poslanecké mandáty podle současné metody (D’Hondtovy) odporuje Ústavě. Konstatoval také, že neexistuje žádný důvod pro násobné zvyšování klauzule pro vstup do sněmovny pro koalice oproti stranám. A rozhodl, že jeho nález nezačne platit někdy v budoucnu, ale  hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů, tedy ve výhledu dnů nebo týdnů. Rozhodnutí se tak vztahuje na podzimní sněmovní volby. Podle soudu by „opačné řešení, tedy odložení vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu na období po volbách, snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku retrospektivního zneplatnění hlasování v rámci volebního soudnictví“.

Znamená to, že poslanci a senátoři mají teď zhruba sedm měsíců, aby navrhli, projednali a schválili změny ve volebním zákonu tak, aby vyhovoval nálezu Ústavního soudu. Opoziční strany a také třeba předseda senátu Miloš Vystrčil už oznámili, že jsou připraveni začít pracovat na změně zákona – který musí schválit obě komory parlamentu.

Pro subjekty s menším ziskem mandátů se férově zvyšuje šance dostat se do sněmovny a pro všechny strany by mělo platit přerozdělování mandátů, které bude více odpovídat jak procentuálnímu zisku, tak velikosti volebního obvodu. Na „starém“ přepočtu hlasů vydělalo v současné sněmovně především hnutí ANO, které získalo 78 křesel – o patnáct víc, než kdyby byl volební přepočet proporcionální. Rychlost a plynulost změny zákona tedy bude paradoxně záviset na hlasech a přístupu  poslanců ANO. Pokud bude Andrej Babiš chtít nastávající volby komplikovat, nebo pokud se rozhodne vyvolat na podzim ústavní krizi, je jeho skoro dvoupětinový počet poslanců silným nástrojem ke zdržování.

A pokud do toho půjde Andrej Babiš i s prezidentem Milošem Zemanem, mohou nás čekat docela tvrdé obstrukce. S pravděpodobností hraničící s jistotou si můžeme domyslet, proč prezident vyhlásil letošní volby tak předčasně – už v prosinci. Evidentně měl od svých lidí na Ústavním soudu už na sklonku loňského roku informace, k čemu se v Brně schyluje. Pokusil se předčasným vyhlášením voleb vyvolat situaci „rozběhlé kampaně“.  A podle dopisu, který zaslal minulý týden Ústavnímu soudu, by zrušení části volebního zákona – výhodného pro jeho spojence Babiše - mohlo narušit férovost a ústavnost kampaně i voleb, protože se pravidla mění „během hry“.

Prezident nemá skrupule a je schopen vyvolat stav, kdy se Česko – stále ještě uprostřed pandemie – dostane do kritické ústavní situace. Pokud mu půjde Babiš se svými poslanci na ruku, čekají nás krušné politické časy. Otázka, jak se zachovají komunisté a SPD – ale vzhledem k jejich volebním preferencím by měl být i jejich zájem najít a rychle schválit nové paragrafy ústavního zákona, který umožní hladký průběh voleb.

Ústavní soud přišel s nálezem v době, která dostává poslance a senátory pod tlak, ale zákon se dá napsat docela rychle. Problémy nebudou v hledání právních a technických formulacích změn ve volebním zákonu, ale v „politické“ motivaci zákon změnit. Mimochodem,  D’Hondtův přepočet je jedním z odkazů opoziční smlouvy Miloše Zemana a Václava Klause. Doby, kdy si jejich strany (ODS a ČSSD) chtěly pomocí přepočtu urvat, co šlo.  A Miloš Zeman se svého dítěte jen tak nevzdá.