Spor o vakcíny: už druhá firma hlásí potíže s výrobou, EU je pod tlakem

Frustrace v řadě evropských států kvůli pomalému rozjezdu očkování proti covidu-19 přerostla v otevřený střet mezi farmaceutickými firmami a vedením EU. Už dvě značky oznámily, že nebudou s to dodat Evropanům včas původně slíbené množství vakcín, a očkování tak nabere zpoždění.

Evropská komise coby hlavní kontraktor za sedmadvacítku nejprve musela skousnout zprávu od dodavatele hlavní momentálně dostupné očkovací látky proti novému koronaviru, firmy Pfizer/BionTech, že na pár týdnů utlumí výrobu ve své belgické továrně, aby ji lépe uzpůsobila poptávce. Obnovit dodávky podle původního scénáře má americko-německá firma v polovině února.

Ve středu pak vygradoval spor mezi Evropskou komisí a britskou firmou AstraZeneca, která na sklonku minulého týdne sdělila, že Unii dodá během prvního kvartálu letošního roku ani ne polovinu z objednaných 100 milionů dávek vakcíny. AstraZeneca to zdůvodnila výrobními potížemi v jedné ze svých dvou továren na půdě EU; další dvě se nacházejí ve Velké Británii.

Brusel se snažil farmaceutickou firmu přimět k odpovědi, proč potíže v jedné ze čtyř provozoven vedou k tak masivnímu omezení dodávky - v únoru a březnu by mělo dorazit vždy jen okolo 17 milionů ampulí. Středeční rozhovor šéfa společnosti Pascala Soriota pro evropská média ji přinesl. Generální ředitel AstraZeneca prohlásil, že smlouva zavazuje zásobovat členské státy EU jen a pouze z továren na půdě Unie a recipročně Velkou Británii z těch britských.

Soriot také zmínil, že EU podepsala kontrakt o tři měsíce později než Británie - a tamní provozy tak měly náskok před kontinentálními. Nakonec dodal, že smlouva s EU neupisuje jeho podnik k dodávce přesného množství očkovacích dávek, ale jen k tomu, že AstraZeneca vyvine “největší možné úsilí” v tomto směru, což podle jeho slov dělá.

Evropská komise však všechny zmíněné argumenty odmítla. “Postup ‘kdo dřív přijde, ten dřív mele’ může platit u řezníka v sousedství, ale ne při uzavírání kontraktů na vakcíny,” prohlásila komisařka pro otázky zdraví Stella Kyriakides. “Datum podpisu smlouvy nemá na dodávky žádný vliv,” dodala komisařka a firmu vyzvala, aby smlouvu buď zveřejnila, nebo souhlasila s tím, že ji zveřejní Brusel.

Zároveň Komise naznačila, že Unie má podezření, že podnik ve skutečnosti nemá zásadnější výrobní potíže, ale vyvezl dávky z kontinentu do lukrativnějších destinací, kde za ně víc vydělá. “Máme přehled o dění v přístavech a víme, že z nich vakcíny v uplynulých dnech odjížděly,” řekl mimo záznam vysoce postavený zdroj EU. Belgické úřady podnikly ve středu neohlášenou inspekci v belgické továrně AstraZeneca, aby zjistily stav věci přímo na místě. Výsledek kontroly má být znám v následujících dnech.

Spor s firmou AstraZeneca mnozí označují za potenciálně první velký post-brexitový konflikt mezi bývalými partnery. Zatímco EU je přesvědčena, že má nárok na dodávky také z fabrik na ostrovech, několik poslanců britského parlamentu prohlásilo, že je firma informovala o existenci “doložky o exkluzivitě” zapovídající vývoz vakcín do EU předtím, než bude uspokojena britská objednávka.

Dojednávání smluv ze strany EU se kvůli tomu dostalo opět pod palbu kritiky.  “Komise zase selhala. Neměla nechat smlouvu podepisovat jednou řadovou komisařkou, ale minimálně šéfkou EK Ursulou von der Leyen, aby to mělo nějakou váhu. Za Izrael podepsal kontrakty Netanjahu, v Americe Trump,” tvrdí jeden z kritiků, europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Izraelci, Britové i Američané začali očkovat dřív než Evropani - zejména proto, že schvalovací proces vakcín v těchto zemích trval kratší dobu, případně firmy dostaly rovnou předběžný souhlas. Izrael a USA také tolik nevyjednávaly o ceně. Naopak evropské vlády žádaly důkladný schvalovací proces a v případě Pfizeru/BionTechu o několik týdnů odložily konečný souhlas s kontraktem, protože chtěly po Evropské komisi, aby srazila cenu za jednotlivé dávky.

AstraZeneca spolupracovala na vývoji vakcíny s Oxfordskou univerzitou a původně byla na čele peletonu společností, které se o to pokoušely. Loni na podzim se však u několika testovaných lidí objevily nežádoucí vedlejší účinky a proces byl na krátko pozastaven. To mimo jiné vedlo k tomu, že Evropská komise při objednávkách vakcín rozdělila portfolio mezi více společností. Naopak britská vláda vsadila na vakcínu AstraZeneca a už jí očkuje. Povolení pro EU by firma měla dostat tento týden.

Přišla však i dobrá zpráva. Francouzská firma Sanofi oznámila, že se dohodla s Pfizerem a bude dávkovat její vakcínu do ampulí ve své provozovně. I to by mělo zrychlit dodávku kýžené látky proti covidu-19 Evropanům.