Soudní dvůr EU otevřel cestu k regulaci Airbnb

Kolem Airbnb, webové služby poskytující krátkodobé pronájmy, a dalších podobných platforem se utahuje smyčka. Jejich provoz letos jednak výrazně omezila epidemie, zároveň se na několika frontách schyluje k jejich dalšímu omezení - přičemž cestu k němu v přelomovém rozhodnutí vykolíkovalo cestu nejvyšší soudní těleso Evropské unie.

Pražský magistrát připravil další změny zákonů, pomocí nichž chce pronajímání bytů podrobit větší kontrole: na sousedské „mikroúrovni“ ze strany ostatních majitelů bytů, na „makroúrovni“ ze strany radnic měst. Novelu občanského zákoníku minulou středu na schůzce zvláštní komise magistrátu zabývající se krátkodobými pronájmy představila radní a šéfka komise Hana Kordová Marvanová (za STAN) – změna navrhuje podmínit pronájem bytu souhlasem všech ostatních majitelů bytů v domě.  Cíl normy je jasný: dát lidem, kterým krátkodobé pronájmy v jejich domě často znepříjemňují život, do ruky nástroj, s jehož pomocí by měli na využívání Airbnb a dalších platforem vliv.

Novela živnostenského zákona pak umožňuje obcím, aby měly možnost krátkodobé pronájmy omezit, a připravuje se také nová verze stavebních předpisů, které by vyžadovaly byt znovu zkolaudovat pro účely pronájmu. Plány jsou jasné, o něco méně jisté je jejich uvedení do praxe. Novela občanského zákoníků ještě není ani v legislativním procesu, novela živnostenského zákona už sice doputovala do Sněmovny, nicméně existují pochyby, jestli se ji podaří projednat během roku, který zbývá do sněmovních voleb.

U první zákonné změny, kterou se již Praze ve snaze omezit Airbnb podařilo protlačit, se navíc ukazuje, že ani schválení zákona ještě nemusí moc znamenat. On-line platformy už mají od jara, kdy začal zákon platit, povinnost poskytovat obcím podrobné informace týkající se bytů, které jejich služeb využívají - ani jedna tak ovšem neučinila a příslušné úřady mají problém z nich informace dostat. Živnostenské úřady aktuálně u Airbnb a Booking.com řeší základní otázku, kam přesně se obrátit s žádostí o informace – v případě první platformy se úředníci obrátili na adresu v Irsku, výzvy českých úřadů ovšem firma zatím ignoruje.

Koncem září pak Praze a dalším městům přišlo z Evropy povzbuzení, že se ubírá správným směrem. Soudní dvůr EU posuzoval případ dvou francouzských pronajímatelů, jimž pařížská radnice udělila pokuty (patnáct tisíc euro jednomu a pětadvacet tisíc druhému) za to, že poskytovali byty přes Airbnb, aniž k tomu od ní měli svolení. Projednávaný případ je zajímavý proto, že francouzská schvalovací povinnost nemíří na platformu jako takovou, ale na jednotlivé vlastníky, kteří si na pokutu i celý systém stěžovali.

Každý majitel bytu má povinnost nechat si od radnice schválit záměr pronajímat svůj byt nebo byty přes Airbnb nebo jinou podobnou platformu. A platí to jak pro rodinu, která si přivydělává pronájmem jednoho pokoje v bytě, kde bydlí, tak pro firmy, které vlastní desítky bytů. Soud se soustředil na otázku, zda tento systém není v rozporu se svobodou poskytování služeb, která je garantována evropskou legislativou (přičemž unijní právo se primárně týká služeb přeshraničních, což krátkodobé pronájmy splňují). V obecné rovině totiž Unie předběžné povolení pro poskytování služby nerada vidí - koncese mají být přípustné jen velmi výjimečně.

Soudní dvůr EU ovšem nadřadil veřejný zájem, který dostatečné množství bytů pro běžné bydlení představuje. A jasně řekl, že u tohoto typu služby je možné předem vyžadovat povolení k jejímu provozování. Francouzská praxe – přesněji názor Soudního dvora EU na ni – zároveň ukazuje, kterou cestou by se Praha nebo jiná města naopak vydávat neměla.

Paříž totiž rovněž zavedla systém, v němž po pronajímatelích požaduje kompenzaci krátkodobých pronájmů, kdy mají za každý Airbnb byt poskytnout veřejnosti byt pro dlouhodobé pronájmy. To možná zní jako vcelku dobrý nápad, tento požadavek mohou ovšem splnit jen velcí pronajímatelé, nikoliv jednotlivci, kteří si pronájmem pokoje nebo druhého bytu přivydělávají - což byla nakonec původní myšlenka Airbnb. Jinými slovy, systém kompenzací reálně brání menším hráčům v podnikání a de facto zavádí jejich diskriminaci. Před tímto dopadem opatření tedy Soudní dvůr EU varoval.

Rozsudek každopádně přivítala pařížská primátorka Anna Hidalgo, která v tweetu mimo jiné zmínila, že rozhodnutí očekávala kromě francouzské metropole řada dalších měst. Narážela tím na společnou iniciativu dvaadvaceti měst EU, které vyzývají Evropskou komisi, aby regulaci Airbnb zavedla na celoevropské úrovni.