Ruský satelitní systém nové generace podle tajných služeb umožňuje špionáž vůči Západu

Rusko chce na konci letošního roku spustit zdokonalenou verzi svého satelitního navigačního systému GLONASS. Některé západní zpravodajské služby se podle zjištění amerického zpravodajského magazínu Newlines, hlavního estonského zpravodajského portálu Delfi.ee a Respektu domnívají, že systém může být využíván i k sofistikované špionáži vůči Západu. Konkrétně má být vybaven novou špionážní technologií, která se týká mimo jiné monitoringu západních jaderných zbraní.

Součástí systému jsou pozemní stanice – a právě v kombinaci s jejich rozšířením by nový GLONASS K2 mohl poskytovat ruské armádě více informací a hlavně přesnější údaje nad oficiální rámec. Rusko se již přede dvěma lety rozhodlo o jejich rozšíření do celého světa a obrátilo se na řadu zemí s žádostí o povolení. Ze států, které mu to umožní, by pak následně mohlo prostřednictvím své technologie získávat citlivé informace. Česko bylo Moskvou osloveno na začátku roku 2020, ale umístění části systému na svém území neumožnilo.

Velké riziko

„Ruská strana se na ministerstvo dopravy se žádostí o provozování satelitního systému GLONASS opravdu obrátila. Požádali jsme je o doplnění více informací k celému GLONASSu, ovšem nikdo se nám následně již neozval. Ke schválení či zamítnutí takové žádosti tudíž vůbec nedošlo,“ potvrzuje ministr dopravy Karel Havlíček. „Česká republika jako člen EU se nyní jednoznačně zaměřuje a spoléhá na evropský navigační systém Galileo, který má sídlo v Praze, slouží pro všechny členské státy EU a je pod civilní kontrolou,“ dodává.

Podle informací Respektu byly s ruskou žádostí seznámeny i české tajné služby – rozvědka ÚZSI a Vojenské zpravodajství. A obě jednoznačně odmítly možnost, že by tu Rusko postavilo nějakou část systému GLONASS. „Bylo by velkým rizikem, že by v technologických funkcích stanice byl skryt aktivní prvek, který by mohl provádět špionážní činnost,“ říká zdroj z české tajné služby. „Jde sice o systém využívaný jako součást navigace po celém světě, ale GLONASS obsahuje i zašifrované mechanismy, které slouží ruské armádě a jejím zájmům.“

Na tyto prvky se podle ministra Havlíčka dotazovalo i ministerstvo dopravy.  „Ptali jsme se, zda systém bude mít aktivní prvek, který by vysílal signál, jaký by byl účel tohoto prvku a jaké by bylo využití příslušného pásma, nebo zda využijí stávající systémy na našem území, například měřiče Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. A pokud ne, jaký účel by měl celý systém na našem území a jaké záměry se systémem by ruská strana měla. Na tyto a další otázky jsme žádné odpovědi z ruské strany nedostali. Celá věc je tím pro nás uzavřená,“ říká.

GLONASS  je využívaný ruskou armádou, ale stejně jako u amerického GPS je část služeb tohoto systému s omezenou přesností volně k dispozici civilním uživatelům. Vývoj započal v SSSR v roce 1976. Ruské území bylo plně pokryto v roce 2010 a celý svět v roce 2011. Rusko má s přebudováním GLONASSu finanční problémy, systém spolkne ročně třetinu rozpočtu určeného na kosmické účely. Práce na něm přesto pokračují, protože pro ruské vedení je rozšířená funkčnost systému jednou z priorit.

Kontrola nad veškerým nákladem

Evropské zpravodajské služby podle informací Newlines, Delfi.ee a Respektu shromáždily důkazy, podle nichž budou mít nové satelity minimálně dvě nové špionážní funkce. První je systém detekce „dění“ v silech, kde jsou umístěny neruské rakety s jadernými hlavicemi. Vzhledem k tomu, že technologie by mohla být propojena s kremelským „jaderným kufříkem“ zvaným Cheget, jejž má stále po ruce ruský prezident Vladimir Putin, může Moskva okamžitě zareagovat odvetou. Nové pozemní stanice funkčnost systému zpřesní.

Druhý systém má poskytovat online údaje o poloze plavidel NATO ruským námořním silám na podporu zapojení protiletadlových raket dlouhého doletu, například 3M-54 (tzv. Kalibr). Tento špionážní prvek vyvinula společnost AO Information Satellite Systems Reshetnev (ISS), dceřiná společnost ruské vládní vesmírné a letecké společnosti Roscosmos. Sídlí v uzavřeném městě Železnogorsk v Krasnojarské oblasti na jihu Ruska, jehož existence byla vojenským tajemstvím až do roku 1992; do té doby město chybělo na mapách.

Souběžně s modernizací satelitů GLONASS Rusko zintenzivnilo úsilí o vybudování pozemních stanic, jež jsou pro jeho fungování nezbytné. Cílem má být podle tajných služeb zřídit 48 pozemních stanic ve 35 zemích a na Antarktidě. Do seznamu zemí, které Rusko oslovilo nebo se prý chystá oslovit, patří několik členských států EU a NATO, třeba Dánsko, Irsko a Bulharsko. Mezi nově oslovenými zeměmi je i Argentina, která po prvotním souhlasu váhá a zřejmě stanici odmítne.

S návrhem, že postaví stanice na jejich území, Moskva kontaktovala i Lotyšsko. „Samozřejmě jsme řekli ne,“ říká zdroj redakcí obeznámený s návrhem v Lotyšsku. Sousední litevské zpravodajské služby pak ve svém hodnocení hrozeb v roce 2021 varovaly, že Rusko může pomocí GLONASSu sledovat i pohyb zboží za svými hranicemi.

„Je vysoce pravděpodobné, že jedním z hlavních důvodů pro rozvoj takového systému byl záměr Ruska získat kontrolu nad veškerým nákladem přepravovaným mezi Ruskem, Kazachstánem, Běloruskem, Čínou a EU,“ tvrdí litevští zpravodajci. Existuje rovněž riziko, že sledovací systém umožní ruským ozbrojeným silám shromažďovat zásadní údaje o západní infrastruktuře.

Na článku spolupracovali Holger Roonemaa z Delfi.ee, Michael Weiss z Newlines a Šarunas Cerniauskas ze Siena.lt