Registrovat se a jít si pro injekci, nebo čekat doma na lékaře?

Dodávky vakcíny do Česka se opožďují a k obnovení nasmlouvaných počtů má dojít až během února. Kraje i vláda tedy stále mají čas se na hlavní očkovací nápor připravit. I proto došlo v úterý ráno během videoporady hejtmanů s premiérem a ministrem zdravotnictví ke sporu, jak má tahle příprava probíhat. Vyvolal jej požadavek hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD), aby kraje sjednotily své postupy a ministerstvo zdravotnictví hrálo v přípravě aktivnější roli.

Realita je taková, že některé kraje připravují velká očkovací centra, do nichž budou lidé přicházet po předchozí registraci na internetu. Zlínský a Jihomoravský kraj ale plánují více vsadit na praktické lékaře, kteří by objížděli pacienty a očkovali je doma. V politické debatě se o nich mluví jako o očkování od domu k domu, kdy lékař naloží vakcíny do auta a rozjede se ke svým pacientům bez nutnosti se registrovat.

To vypadá jednoduše a vzhledem k fungující zdravotnické síti i logicky. Netolický, jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) a další ovšem správně namítají, že až vakcíny do Česka dorazí v dostatečném počtu, půjde o velmi pomalý způsob očkování, který se protáhne minimálně do příští zimy. Proto Kuba od začátku tvrdí, že jediný způsob, jak stihnout naočkovat populaci v rozumném čase, je stavět po vzoru Německa velká očkovací centra. V jižních Čechách už začal a napodobují ho i další kraje.

Netolický také v úterý namítal, že převážení vakcín bez potřebných mrazáků je zřejmě porušením podmínek daných výrobcem vakcíny, což může celou očkovací akci ohrozit. Některým hejtmanům rovněž vadilo, že v Česku vznikají kraj od kraje různé postupy, které způsobují mezi lidmi zmatek. Někde se musí lidé registrovat, jinde si mohou tuto pro mnohé stresující proceduru odpustit.

“Jde mi o to, aby se v celé republice očkovalo jednotně a nevnášela se do toho přílišná kreativita,” říká Netolický. “Aby lidé nebyli zmateni, proč to někde jde bez redistrace a jinde ne.”

Na nevýhodu očkování praktickými lékaři (bez nutné centrální registrace) opakovaně upozorňuje i hejtman Kuba. “U praktických lékařů nemáme záruku, že si to za měsíc nerozmyslí a neřeknou, že už se jim nechce očkovat. A co budeme dělat potom? Očkovací centra jsou jistota,” říká. Netolický mluví podobně: “Někteří praktičtí lékaři očkovat budou, někteří možná ne. A jak k tomu pak jejich pacienti přijdou?”

Vláda musí vládnout

Na poradě proto hejtmani stojící na straně očkovacích center vyzývali ministra zdravotnictví, aby celou věc lépe koordinoval. Ministerstvo má podle Netolického tendenci pasivně přihlížet, jak se kraje zařídí. Plošná vakcinace je ale pro všechny novou agendou, která vyžaduje vyjasnit spoustu věcí včetně zdánlivých drobností, jako je sjednocení terminologie.

Některé kraje totiž mluví o očkování “od domu k domu”, jiné o “mobilních týmech”, přitom jde o dvě různé věci, které je třeba v plánování jasně odlišit. Očkování od domu k domu znamená, že praktický lékař objíždí v autě se sestrou, případně dalšími asistenty své pacienty, zatímco mobilní tým slouží spíš k obsluze specifické skupiny lidí, kteří nemohou k očkování přijet, případně k očkování v domovech pro seniory, kam je snažší zajet.

Premiér Babiš i ministr Blatný v úterý hejtmanům potvrdili, že centrální registr vytvořený vládou má být stále základem celého systému a že jsou pro budování velkých center. Tomu se zřejmě nakonec přizpůsobí i kraje, které dosud ve svých plánech vsázely na praktické lékaře.

“Mám připravený systém mobilních týmů a čekáme na vakcíny, které by měly do čtrnácti dnů přijít,” říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. “Myslíme si, že registrace není potřeba, ale ustoupíme a budeme to dělat jako většina krajů.” Plán očkovat pomocí praktických lékařů zůstane na jižní Moravě v platnosti, ale bude podle Grolicha fungovat zřejmě jen v počátku pro staré lidi. Pro mladší, kteří přijdou na řadu později, připraví kraj očkovací centra.

Rozdílné přístupy vyplývají také z toho, že podmínky v jednotlivých krajích se výrazně liší. Tam, kde fungují velké fakultní nemocnice, mají kraje tendenci spoléhat na ně. Tam, kde nefungují, musí organizaci promýšlet krajští politici více sami s asistencí menších nemocnic.

“Závěr z té debaty teď musí učinit vláda. Ona musí vést,” dodává Netolický.