Pracovní karanténa je jen extrémní nástroj, couvá Válek

Vláda v pátek projednala parametry „pracovní karantény“ - nástroje, který má být připraven pro situace, kdy počty nakažených v daných pracovních skupinách budou kritické pro další chod státu. Původně bylo pracovních skupin několik. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hovořil na začátku týdne o pracovnících v dopravě, energetice, o policistech nebo hasičích. Nakonec bude nástroj určen pouze pro zdravotnický personál a pracovníky v sociálních službách, jak ještě před tiskovou konferencí uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle něj se bude tzv. pracovní karanténa týkat jednotek procent pracovníků, řádově by to tedy prý byly desítky až stovky lidí.

Ještě před tiskovou konferencí nebylo jasné, jaké parametry vláda nastavila pro možnost pracovat i s pozitivním antigenním testem, když dotyčný bude nosit respirátor a nemá covidové příznaky. Až na samotném mítinku ministr Válek podmínky upřesnil po dotazu novinářů. „Pokud bude situace taková, že ředitel nemocnice usoudí, že bez pracovníků není možné, aby pracoviště nadále fungovalo, bude nastaveno režimové opatření pracovníka tak, aby mohl pracovat,“ řekl s tím, že to platí pro dobu, kdy „se situace bude nadále zhoršovat“. Hlavní slovo v tom, komu bude pracovní karanténa udělena, mají mít krajské hygieny.

Podle Válka byl šlo o obory, ve kterých je malé množství odborníků a jejich nepřítomnost by znemožňovala daný zákrok či vyšetření provést. Jako příklad uvedl „svůj obor“. „Magnetická resonance je na dvou pracovištích v české republice. Kvalitně popsat a provést vyšetření umí malá skupina pracovníků,“ řekl.

Nazývat nástroj pracovní karanténou nicméně není přesné označení vzhledem k tomu, že pracovník je nakažený. Spíše se jedná o pracovní izolaci - a ani to není zcela jasné, jelikož se nakažený neizoluje. Předsedkyně odborových svazů zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková každopádně už na začátku týdne „extrémní nástroj“ -  jak ministr Válek pracovní karanténu nazval -  kritizovala.

Na ministerstvo zdravotnictví zaslala za odbory dopis. „Napsali jsme panu ministrovi, že si neumíme představit, že by šlo v nemocnicích provádět pracovní karanténu a dodržení rozestupů jeden a půl metru mezi pacientem a zdravotníky při poskytování péče,“ řekla ještě před tiskovou konferencí Žitníková. „To je podle nás naprosto nemožné,“ dodává a připomíná, že i ve vypjatých fázích pandemie, kdy v jeden den bylo i 20 tisíc nakažených zdravotníků, se nakonec situace zvládla například tím, že vznikla pracovní povinnost pro mediky nebo byli povoláni bývalí zdravotníci.

„Představte si, že přijdete do nemocnice s infarktem, bude vás ošetřovat lékař s pozitivním testem a vy jako těžce nemocný ještě dostanete koronavirus,“ vysvětluje své obavy. Právě o nich má s ministrem zdravotnictví jednat. Byť – jak již bylo řečeno - Válek na tiskové konferenci uvedl, že adepty na pracovní karanténu by byli hlavně odborníci.

Rovněž hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal si neumí představit, že by zdravotníci s pozitivním testem měli být u pacientů. Například u těch, kteří mají po transplantaci. Ani počty nakažených zdravotníků, po kterém by se k pracovní karanténě mělo přistoupit, tak přesně určovat nechce. „Je to vyloženě praktický krok v případě naprosté nouze, to nemá co dělat s epidemiologií,“ říká.

Podle něj je tu nicméně prostor pro další upřesnění. Na mysli má například rozdělení těch, kteří za sebou mají třetí dávku, a těch, kteří očkovaní nejsou. U neočkovaných by měly platit přísnější restrikce, stále totiž platí, že očkování snižuje riziko přenosu. „Musíte si ale vyhodnotit riziko a přínos opatření, aby se nepoložil stát,“ říká.