Polské vládě zazvonil unijní budík. Kaczyński už se nepřátelí s Orbánem

Polská vládní strana Právo a spravedlnost se odvrací od Viktora Orbána. Podle tamního tisku míří jejich vzájemné a doposud vřelé vztahy k ledu, byť zatím neoficiálně. Viditelným dokladem úvah PiS a jejího šéfa, reálného vládce země Jarosława Kaczyńského, je zrušení summitu ministrů obrany Visegrádské čtyřky. Polsko (a následně i Slovensko) se připojilo k české ministryni Janě Černochové, která se už dříve odmítla setkat tento týden se svým maďarským protějškem kvůli postoji jeho vlády k válce na Ukrajině.

Maďarsko přijímá ukrajinské uprchlíky a zatím nevetovalo žádné protiruské sankce, ale odmítá posílat ukrajinské armádě zbraně či jen nechat tyto transporty přejet přes své území. V Maďarsku se odehrají tuto neděli volby: Viktor Orbán svým příznivcům slibuje mír a levné účty za topení. Ruskou invazi označuje za něco, co “s Maďarskem nijak nesouvisí a není to naše válka”. Maďarská vládní média - tedy většina informačních kanálů v zemi - opakují ruskou propagandu a Ukrajinu i její vedení otevřeně urážejí a zesměšňují.

Premiér Viktor Orbán se tak dostává do politické izolace. S Vladimirem Putinem už před lety spojil svou politickou budoucnost a k Rusku vstřícného tónu se drží. Většina EU se od něj a jeho strany Fidesz odvrátila už dávno: podle jejich názoru nelegitimně ovládla státní instituce, média, útočí na nevládní organizace i sexuální menšiny a šíří konspirační teorie a nenávist. Až doposud se mohl Orbán spoléhat na západoevropské protiunijní radikály, českou a především polskou a slovinskou vládu.

Západoevropští populisté, zpravidla proruští, jsou ovšem nyní v útlumu -  a beztak pro aktuální reálnou politiku nemají pro Viktora Orbána cenu, protože nejsou u moci. I Andrej Babiš, který si na podzim před volbami přivezl Viktora Orbána do Česka jako předvolební trumf, o moc přišel. Slovinský populistický premiér Janez Janša zase nabral ostře proukrajinský kurz a zúčastnil se nedávné cesty do Kyjeva s českým a polským premiérem Fialou a Morawieckým. A nyní mizí i hlavní maďarská opora, Polsko. Už před pár dny se prezident Andrzej Duda nechal slyšet, že “se mu těžko hledá porozumění pro maďarský postoj”.

Spojenectví bylo přitom důležité pro obě země. Obě čelí kárné žalobě Evropské komise kvůli údajnému pošlapávání právního státu. Až doposud se obě držely navzájem jako pojistka. Podle unijních regulí je totiž nejtvrdší potrestání, ztráta hlasovacích práv, podmíněné souhlasem všech ostatních členských zemí, přičemž Polsko a Maďarsko navzájem vylučovaly, že by proti sobě hlasovaly. V loňském roce ale přišel zlom. Komise a zbytek Unie došly k tomu, že tato jednohlasnost není nutná k zastavení unijních fondů pro hříšníky maďarského či polského typu. Oběma zemím tak reálně hrozí zastavení přísunu unijních peněz.

Orbánův postoj a naprosté osamocení v tomto právně-diplomatickém sporu Maďarsku pravděpodobně uškodí. Naopak polský PiS vsadil na dlouhodobou protiruskou politiku Varšavy, zahájil diplomatickou ofenzívu a snaží se plnit roli evropského lídra v tvrdosti vůči Rusku a vstřícnosti vůči Ukrajině. Naděje, že v těžkých válečných časech zapomene Komise na právní stát a Polsko si své přešlapy odpracuje na ukrajinských hranicích, se sice ukázaly jako marné. Ale jistou výhodu ale polská aktivita přinést může.

V polském parlamentu nyní leží několik novel, které se s výtkami Komise ohledně podřizování justice politické moci mají vyrovnat. Přinejmenším jedna z nich, kterou navrhuje prezident Duda, do značné míry plní podmínky komisařů. Pokud by prošla, mohou Poláci reálně očekávat unijní rychlost a vstřícnost - a unijní fondy začnou proudit do země.

Distanc od Viktora Orbána je nejspíš součástí této diplomatické snahy. Až do ruské invaze polské vládní straně úzké vztahy Maďarska a Ruska nevadily, a to už Moskva vedla s Kyjevem osm let agresivní válku na Donbasu. Problém pro současnou vládu nebyla ani proruská rétorika jiných stran. Premiér Mateusz Morawiecki se jen pár týdnů před invazí zúčastnil summitu protiunijních stran, z nichž řada je otevřeně proruská. Opozice i domácí kritici tak polské vládě vyčítají, že dlouhodobým snahám Putinova režimu o poškozování Unie ve skutečnosti napomáhala okázalé protiruské rétorice navzdory - a že její probuzení je pozdní.