Polsko: O novém prezidentovi rozhodne tvrdá kampaň před druhým kolem

Výsledky prvního kola polských prezidentských voleb, které skončilo v neděli v 21 hodin, podle odhadů potvrdily to, že za dva týdny to bude těsné. Mírným favoritem je pořád stávající prezident Andrzej Duda, ale pokud vyhraje, bude to o procentní body, ne-li o jejich desetiny. Prezident vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) vyhrál první kolo a překročil hranici čtyřiceti procent hlasů. Druhý skončil hlavní opoziční kandidát Rafał Trzaskowski, primátor Varšavy, který má mírně přes třicet procent hlasů. Ti postupují do druhého kola. Za nimi skončili nezávislý Szymon Hołownia, krajně pravicový kandidát Krzysztof Bosak, levicový Robert Biedroń a lidovec Władysław Kosiniak-Kamysz.

Že suverénně vyhrál první kolo, je však pro Dudu asi jediná dobrá zpráva. Teď musí získat nové voliče, a to bude těžké. Dosavadní kampaň byla hodně tvrdá – nejvíc právě ze strany PiS a prezidenta Dudy. Vládní partaj dotáhla k volbám své skalní voliče, ale zbytek možná odradila. Například nesmyslnými útoky na homosexuály, jak vyplývá i z průzkumů polského veřejného mínění, či tím, že veřejnoprávní televize TVP, která už roky funguje jako hlásič vládní propagandy, podporovala Dudovu kandidaturu způsobem, který často překračoval i parodii, jak také plyne z průzkumů - z voličů ostatních kandidátů považuje TVP za solidní zdroj informací přesně nula procent.

Trzaskowski je v lepší pozici, jak k sobě přilákat nové hlasy. Překročil hranici třiceti procent – což to je víc, než kolik získává jeho Občanská platforma (OP), a od Dudy je na dohled deseti procentních bodů. Příslušnost k OP, která řadu lidí kvůli skandálům z minulosti odpuzuje, ho sice tíží, ale z vrcholných politiků této strany Trzaskowski možná nejlépe splňuje definici nové a neposkvrněné tváře. Nicméně i tak u voličů každého z poražených kandidátů vězí pro Dudova vyzyvatele problém.

Příznivci Hołowni, napůl celebrity a napůl katolického intelektuála, jsou v podstatě ve všech názorech a postojích voliči OP. Mnoho z nich bude hlasovat pro Trzaskowského, ale Hołownia velký kus svého úspěchu postavil na faktu, že je nestranickým kandidátem a stojí  mimo zavedený politický systém. To část jeho voličů od druhého kola podle všeho úplně odradí.

Voliči krajně pravicového Krzysztofa Bosaka ze strany Konfederace jsou neznámá. Názory mají rozhodně blíž k PiS, ale Konfederace je protestní strana - a to především vůči oběma hlavním stranám, tedy OP i PiS.

Voličů Biedroně a Kosiniaka-Kamysze je málo, po třech procentech, ale i to jsou čísla, která mohou rozhodnout. Nikdo, kdo volil Biedroně, asi nebude volit Dudu. Jeho Levice je však autenticky levicová strana, která má s pravicově liberální OP má problém. Lidovec Kosiniak-Kamysz je umírněný konzervativec, názorově stojí mezi oběma postupujícími kandidáty. Jeho voliči se nejspíš rozdělí podobně, ale tady může zafungovat agresivní a negativní kampaň PiS, která právě umírněné katolické konzervativce odpudí, i když je měla naopak nalákat.

Následující necelé dva týdny (druhé kolo se koná v neděli 12. července) se bude bojovat o tyto desetiny procent, které nakonec rozhodnou. Dosavadní odhady mluví o tom, že Duda zvítězí se ziskem jedenapadesáti procent. To je hranice statistické chyby a kampaň ještě všechno může změnit.

V podstatě platí stále to, že Trzaskowski nesmí udělat chybu, a jeho podpora pomalu poroste. Zatím ji neudělal. Naopak Duda musí dát své kandidatuře nový náboj, ovšem v posledních týdnech byl bezradný. I to se může otočit. Podle dosavadního  průběhu kampaně se každopádně dá čekat velmi tvrdý boj – a to i na běžně dost ostré poměry polské politiky.

Prezidentské volby jsou důležité hlavně kvůli vládě. Pokud vyhraje Trzaskowski, s vládou PiS je v podstatě konec. Prezidentské pravomoci spolu s pravomocemi již nyní opozičního Senátu by vládě v praxi znemožnily vládnout. Pokud vyhraje Duda, získá naopak PiS potvrzení svého mandátu a na dva roky zcela volné ruce.

Šéf strany a reálný vládce země Jarosław Kaczyński mluví o tom, že je “třeba, aby už naše změny země nešly zvrátit”. Jak přesně to chce udělat a co má přesně na mysli, není známo. Dá se ale očekávat, že by šlo o velký tlak na soukromá média a nezávislé instituce, především soudnictví.