Politolog: Za násilí mohou hooligans, ale něco se tu rodí

Nedělní demonstrace svolaná na Staroměstské náměstí proti vládním opatřením ohledně pandemie koronaviru se zvrhla v násilnosti. Městská část nechala po hodině shromáždění rozpustit kvůli nedodržování základních vládních opatření o zakrytých dýchacích cestách a rozestupech mezi lidmi - a následně zaútočili fotbaloví fanoušci na přítomné pořádkové jednotky. Policie se snažila protestující ze Staroměstského náměstí vytlačit a použila při tom koně, slzný plyn i vodní děla. Z opačné strany létaly lahve, dělobuchy a kameny. Po potyčkách zůstalo několik zraněných.

Expert na pravicový extremismus Miroslav Mareš si myslí, že násilí mají skutečně na svědomí hlavně fotbaloví hooligans. Ti do Prahy podle všeho přijeli připravení a odhodlaní se s policií poprat, soudě dle jejich vybavení v podobě zbraní a pyrotechniky. Byli navíc povzbuzeni sobotními  obrázky z Bratislavy, kde se odehrávaly velmi podobné scény.

„Bez nich by demonstrace byla nejspíš nenásilná,“ říká Mareš. Dělobuchové drama nicméně podle něj zakrývá jiný fakt. „Je zřejmé, že se tu mezi lidmi nespokojenými s vládou a její reakcí na koronavirovou epidemii rodí jakési nové hnutí. Jen ještě není podchycené žádnou politickou stranou,“ myslí si.

Část těchto lidí jsou bývalí příznivci premiéra Babiše a prezidenta Zemana, kteří se nyní ve svých bývalých oblíbencích zklamali. Agenda konspiračních webů, které jsou jediným informačním zdrojem části nespokojenců,  jde přímo proti politice Babišovy vlády, za kterou se jasně staví i prezident Zeman. Mohla by je oslovovat SPD, ale i její šéf Tomio Okamura se k demonstraci - a vůbec k celému hnutí „proti rouškám“ - staví zatím rezervovaně.

Podle Mareše je tedy možné, že na celkové nespokojenosti s vládním chaosem přiživené širšími konspiracemi vyroste nová politická síla. Zatím ale není zformovaná. Hnutí občanské nespokojenosti, které  shromáždění svolalo, to podle Mareše nejspíš nebude. Nebo ne samo - je příliš mladé a neusazené. Navíc ho podle všeho čekají velké právní problémy za násilnou demonstraci v době nouzového stavu.

Podle dalšího experta na krajně pravicovou scénu Jana Charváta ani celé odpoledne nemohlo dopadnout jinak. „Pokud pozvete na jedno místo desítky nebo stovky hooligans, takhle to prostě nevyhnutelně skončí, není to překvapivé,“ říká. Důležitější je podle něj efekt, který se zatím v Česku - na rozdíl do zbytku Evropy - neprojevoval, tedy spojování odporu proti vládním nařízením s krajní pravicí. Exces, jehož se hooligans v neděli dopustili, ale nejspíš znamená, že na další demonstrace už pořadatelé fanoušky zvát raději nebudou. Celé souznění bude mít podle podle Charváta spíš krátké trvání.

Zatím je rovněž otázka, zda některé strany dokáží „obhospodařit“ nespokojenost mírumilovnějších účastníků. „Jsou to antisystémově naladění lidé, kteří jsou ale spíš nešťastní než nespokojení,“ říká politolog. „A mohou si v moment voleb vybrat kohokoliv od komunistů po Piráty,“ dodává.

Nejblíž k tomu má i podle Charváta SPD. „Až Tomio Okamura ucítí, že tímhle směrem míří dostatečný počet pro něj zajímavých voličů, okamžitě tam půjde,“ myslí si  Jan Charvát: „Ale zatím tomu tak není, a tak Okamura váhá.“