Pohledy za řeku. Moldavsko se obává, že Rusko zaútočí na Oděsu i z Podněstří

Na moldavské straně čeká dětské hřiště na teplejší počasí a malé návštěvníky. Na podněsterské straně je vidět betonové nábřeží a za paneláky stoupá k obloze kouř z tamních průmyslových továren. Moldavská Rezina a podněsterská Ribnica na sebe hledí přes Dněstr. Řeka je v téhle roční době ještě částečně zamrzlá a vznáší se nad ní šelest pomalu plynoucí ledové tříště.

Kdo chce mezi městy přejít, udělá to vždy na stejném místě. Na obou koncích mostu, těsně před vjezdem, stojí před závorou několik celníků, kteří kontrolují pasy. V sobotu ráno tu žádné fronty nejsou, jen sem tam přejede osobní auto nebo nákladní vůz s průmyslovým materiálem.

I Ribnica byla moldavská, ale to už třicet let neplatí. Tříměsíční válka s Ruskem v roce 1992 kus Moldavska odtrhla a vznikla nová, samozvaná republika Podněstří - jedna z řady podobných enkláv, kterými Rusko zvyšuje svůj vliv na bývalých, dnes svobodných územích. Podněstří má vládu nezávislou na Moldavsku, ale fakticky zemi řídí Moskva, jež tu má dlouhodobě svoje jednotky. Kolik přesně vojáků zde je, není jasné, moldavské úřady nejčastěji mluví o počtu kolem pěti tisíc mužů.

Někteří z nich mají dohlížet, aby se dodržoval status quo, další střeží sklad s dvaceti tisíci tunami výbušnin v podněsterském městě Cobasna. Do Podněstří nemůžou cestovat přes Ukrajinu, tahle možnost je pro ruské vojáky od války v devadesátých letech odříznutá. Ruští důstojníci tak pendlují přes letiště v hlavním moldavském městě Kišiněvu. Létají v civilním oblečení, do vojenského se převlékají až v Podněstří.

Jestli se v dalších dnech nebo týdnech současné ruské války proti Ukrajině svede bitva o klíčový ukrajinský přístav Oděsu, nemuselo by k invazi dojít jen z ruských lodí v Černém moři, jak se všeobecně předpokládá. Druhá fronta by mohla být otevřena právě z Podněstří za pomoci v zemi působících ruských jednotek. A kdyby Rusko uspělo v plánu na ovládnutí černomořského pobřeží Ukrajiny, padl by dnes těžce ostřelovaný přístav Mariupol a pak i Oděsa, měla sem Moskva volnou pozemní cestu.

To by zvýšilo riziko pro Moldavsko a následně i Rumunsko. Moldavská armáda je malá, má kolem šesti tisíc vojáků. Kišiněv, kde aktuálně vládnou dvě ženy, proevropská prezidentka i premiérka, zdůrazňuje neutralitu. Podněstří je před pár dny požádalo o uznání nezávislosti, moldavská vláda na to dosud nereagovala.

V Kišiněvě i dalších moldavských městech tak panuje nervozita z dalšího vývoje. Hodně Moldavanů má rumunské pasy, další si je narychlo vyřizují. Očekává se, že v případě ruského vojenského postupu by se přelili právě do Rumunska.