Pandemické uvolnění, Zemanova milost, blahobytné Česko

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Omikron zatím bez problémů

Česko sundalo nohu z plynu covidových opatření a zvlášť neočkovaným lidem výrazně uvolňuje život. Od čtvrtka totiž přestala platit povinnost prokázat se před vstupem do restaurace očkovacím certifikátem. Vláda také povoluje účast větší ho počtu lidí na hromadných akcích. Děje se tak poté, co se podle dosavadních čísel nepotvrzuje obava, že mutace omikron vzhledem ke své snadné přenositelnosti zahltí nemocnice. Také je ale třeba říct, že až v tyto dny nákaza v plné síle dorazila mezi seniory – a odborníci tedy ještě nevědí, jak se onemocnění starých lidí projeví v terénu.

V rozporu s doporučením

Dál panují pochybnosti kolem milosti, kterou udělil prezident Miloš Zeman vloni v září olomouckému podnikateli Pavlu Podroužkovi, trestně stíhanému za daňové podvody. Milost byla zdůvodněna vážnou nemocí. Podroužek ovšem po svém omilostnění pokračuje v podnikání, dokonce si přibírá další podnikatelské aktivity a cestuje, například do Karibiku. Také si nedávno u soudu zažádal o vrácení řidičského průkazu, o který přišel kvůli pití řízení v opilosti. Nyní novináři Českého rozhlasu zjistili, že Zeman se pro milost rozhodl v rozporu s doporučením, které mu dal jeho úřad. To je neobvyklé, a zvlášť u Zemana, který po celou dobu svého prezidentství odmítá milosti udělovat.

Pandemický zákon v Senátu

Vláda Petra Fialy narazila při dalším kole schvalování pandemického zákona na odpor Senátu. Norma, jejíž schvalování v Poslanecké sněmovně provázely bezprecedentní obstrukce SPD, vadí i řadě senátorů reprezentujících vládní strany. Jak píše server iDnes.cz, senátor Michael Canov z klubu STAN označil normu za právní zmetek, protože je prý napsána příliš zbrkle a nepromyšleně. Jednotu při hlasování neočekává ani klub ODS a TOP 09. Senát zastává po celou dobu pandemie pozici, která více akcentuje ochranu svobod před úzkostlivou ochranou zdraví ohroženého šířením covidu.

Dobře hodnocené Česko

Podle srovnání životní úrovně evropských zemí, sestaveného analytiky České spořitelny a portálu Evropa v datech v rámci svého Indexu prosperity, si Česko vede v rámci EU nečekaně dobře. Zprávu o tom přinesla ČTK. Analytici zkoumali ekonomické ukazatele jako míru investic vůči HDP, přidanou hodnotu ve výrobě nebo inflaci, ale také kvalitu vzdělávání, bydlení, zdravotnictví nebo životní prostředí. A podle tohoto srovnání je ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele v Česku vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku.

V ekonomické vyspělosti vyšlo Česko deváté v rámci celé EU a první v rámci zemí bývalého východního bloku. Analytici také došli k závěru, že Českou republiku výrazně posunula dopředu ekonomická transformace dělaná po revoluci v 90. letech. Naopak v poslední dekádě země výrazně ztratila tempo, mimo jiné i kvůli váznoucí digitalizaci státní správy.

Kritika Křečkovy kritiky

Ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš se ohradil proti ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi. Ten napsal v úterý na blog na serveru Aktuálně.cz, že Romové žijící často v nuzných podmínkách vyloučených lokalit si mohou za svoji situaci sami. “Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají, a to rozhodující měrou. Lidé bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé i bez základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým…” napsal ombudsman.

Taragoš prohlásil, že Křeček problematice nerozumí a kvůli jeho postojům bude usilovat o jeho odvolání. Křeček přitom tvrdí opakovaně, že za život v chudobě a vyloučení si čeští Romové mohou sami. S oblibou ignoruje zjištění odborníků, podle nichž je problematika sociálního vyloučení velmi složitá a nelze jednoduše svalovat vinu na často dezorientované a demotivované rodiny. Každopádně je zřejmé, že Křečkův postoj nijak nepomáhá alarmující situaci kolem vyloučených lokalit v Česku řešit.