Odvetou za invazi na Ukrajinu by byly sankce vůči bankám i uzavření Nord Streamu

Ani úterní videorozhovor amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina nepřinesl žádný zřetelný zvrat v rostoucím napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Už několik týdnů tu ruská armáda shromažďuje techniku i personál – a téměř stotisícová síla pár kilometrů od hraniční čáry budí obavy z přípravy útoku.

Vladimir Putin zopakoval, že Rusko invazi neplánuje. Tomu však západní rozvědky ne zcela věří a varují před možným útokem v lednu, jak plyne ze zpráv, které jsou k mání v amerických médiích. Putin také zopakoval dlouholetý ruský požadavek na jasnou záruku, že NATO nebude prohlubovat spolupráci s Ukrajinou, či snad dokonce jednat o jejím možném členství. Takové záruky ale NATO a Američané dlouhodobě odmítají dát s argumentem, že je suverénním rozhodnutím Ukrajiny, jakým geopolitickém směrem se vydá.

Nejspíš hlavním smyslem hovoru ze strany amerického prezidenta Bidena bylo představit ruské straně možnou západní reakci na případný útok. NATO podle všeho nemá v úmyslu vstoupit kvůli Ukrajině do války s Ruskem. Ukrajinská strana s tím ani nepočítá. Podle vyjádření amerických představitelů mohou Rusové v případě agrese počítat s velmi tvrdou odpovědí - v první řadě s uzavřením plynovodu NordStream II, který vede z Ruska přímo do Německa. Poté se sankcemi namířenými na největší ruské firmy a banky, přišel by nejspíš i zákaz obchodování s dluhopisy ruského státu a především odstřižení od mezinárodního bankovního systému SWIFT.

To v praxi znamená odpojení od světového systému plateb, což je tedy zásadní a velmi drastický krok. Rusko se na takovou eventualitu už několik let připravuje. A je otázka, jakou míru samostatnosti a nezávislosti na tomto mezinárodním systému si vybudovalo. V každém případě by to znamenalo pro ruskou ekonomiku těžko představitelný problém - od systému ještě žádná rozvinutá země odstřižena nebyla.