Novým šéfem lidovců je Jurečka. Umíme vyhrávat volby, říká

Po necelém roce se opět sešli delegáti KDU-ČSL, aby si zvolili nového předsedu strany. Tentokrát se ale nepotkali na rozlehlém brněnském výstavišti, ale ve stísněném prostoru pražského hotelu Ambassador. Nešlo totiž o dlouhodobě plánovaný tradiční sjezd, ale o jeho mimořádnou variantu. Marek Výborný se předčasně vzdává předsednického mandátu poté, co jeho žena Markéta koncem září náhle zemřela a on se rozhodl věnovat čas rodině. A při projevu končícího předsedy, který stál v čele KDU-ČSL deset měsíců, bylo znát, že většina delegátů by nejraději nového šéfa nevolila.

Krok Marka Výborného a jeho dnes už známou větu “táta je víc než předseda strany” komentovali tak, že jeho rozhodnutí chápou, ale je to škoda. Ačkoliv všechny tři předem ohlášené kandidáty na Výborného místo - předsedu poslaneckého klubu Jana Bartoška, bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečku i europoslance Tomáše Zdechovského - delegáti dobře znali, pro nikoho z nich v sále nebyla cítit jasná podpora.

Jurečka je původem z Olomouce a  měl velkou oporu v moravské části lidovecké strany, která má z tradice mírnou převahu. Naopak fanoušci Budějovičáka Bartoška se nacházejí spíše v Čechách. Nejmenší podpoře se těšil europoslanec Zdechovský. V kuloárech se spekulovalo, že před volbou nakonec odstoupí - a to se také stalo. Zdechovský řekl, že nominaci nakonec nepřijímá a ohlášenou kandidaturou chtěl rozpoutat vnitrostranickou diskuzi o budoucím směřování lidovců.

Straníci ovšem jeho rozhodnutí nicméně interpretovali jinak: jako snahu o zviditelnění. Navíc bývalý premiér a člen KDU-ČSL Petr Pithart den před sjezdem v České televizi ke Zdechovského kandidatuře řekl, že je ještě “nezralý člověk” a pro jeho volbu “by v žádném případě nebyl”.

I v březnu 2019 v Brně byla volba nového šéfa strany velmi nejasná a o novém předsedovi nakonec rozhodly kandidátské projevy. A totéž se očekávalo v případě souboje Bartošek - Jurečka. Na poslední chvíli nominovaný Jan Horníček z Královehradeckého kraje v projevu vsadil na zelenější politiku lidovců a ochranu klimatu, nicméně jeho vystoupení se nedostalo významného ohlasu - a nebyl poté zvolen ani do předsednictva.

Po vystoupeních Bartoška a Jurečky bylo také jasné, v čem tkví hlavní rozdíl mezi kandidáty a jejich představami o směřování strany. O Bartoškovi se ve straně dlouhodobě mluví jako o politikovi, který je nakloněn před- i povolební spolupráci s některými opozičními parlamentními stranami, a jeho projev to potvrdil. “Lidé od nás očekávají schopnost domluvit se. Buďme konečně sebevědomí a přestaňme se bát, že nás někdo zašlape. Nemůžeme čekat v koutě, až nás někdo osloví ke spolupráci, buďme v tom sami aktivní,” řekl s tím, že by lidovci měli už konečně zapomenout na staré křivdy. Za spolupráci se mimochodem ve svém vystoupení na sjezdu přimlouval i zmiňovaný lidovecký exsenátor Pithart.

Marian Jurečka naopak zmiňoval, že nyní by strana neměla uvažovat, s kým spolupracovat ve volbách, nebo případně vládnout – měla by se zaměřit sama na sebe a na získávání voličů. “Nyní není čas přemýšlet nad tím, s kým tančit na politickém parketu. Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá sama budoucnost. Umíme vyhrávat volby, jsme úspěšní v krajích i v senátních volbách,” řekl Jurečka a dodal, že byl v roce 2017 propagátorem předvolební spolupráce s hnutím STAN, ale že by se lidovci měli poučit z chyb. “Nevytvářejme očekávání, která nejsou realizovatelná. Chci, aby o nás voliči STAN, TOP09, ODS, ANO nebo Pirátů víc slyšeli a začali uvažovat o naší volbě.”

Ať už to bylo větší autenticitou projevu, jak zaznělo v komentáři na ČT, nebo právě vyhlašovaným sebevědomím, novým předsedou se stal Jurečka s 205 hlasy z 357 platných; Bartošek dostal 142 hlasů a Horníček 10 hlasů. V jeho prospěch rozhodli především zmínění moravští delegáti, ale i fakt, že coby lidovec se silnou pozicí v regionech je Jurečka straníky vnímán jako někdo, kdo dokáže provést reformu krajských organizací. “KDU-ČSL se musí více personálně otevřít. Musíme začít uvažovat například o polootevřených primárkách,” potvrdil to ostatně už v kandidátském projevu.

Na tiskové konferenci po zvolení navíc mírnil odmítavý přístup ke spolupráci s ostatními subjekty: “Spolupráci nevylučuji. Jsem ale realista a vím, že tu jsou legislativní a technické limity, které úspěšnému projektu brání.“  O totéž se snažili oba bývalí předsedové - Marek Výborný a Pavel Bělobrádek. “Spolupráci s dalšími demokratickými stranami Marian Jurečka nevyloučil. Nabádá pouze k opatrnosti, nikoli k izolaci. Jednání budou zcela jistě pokračovat. I on ví, že bez vítězství není změny,” napsal na Twitteru Výborný.

Během odpoledne pak delegáti zvolili zbytek předsednictva. Jako první místopředsedkyně byla potvrzena senátorka Šárka Jelínková, která stála už po boku Výborného. Do předsednictva se dostali oba neúspěšní kandidáti na předsedu Jan Bartošek a Tomáš Zdechovský, místopředsednický post obhájili brněnský zastupitel Petr Hladík i poslanec Ondřej Benešík.

A v této sestavě se tedy strana může začít „rvát o voliče“, jak řekl nový předseda Marian Jurečka.