Nové příspěvky na energie pokryjí jen menší část plateb

Státní příspěvky na energie mají spolknout celkem 66 miliard, což je největší nově schválený výdaj této vlády. Když se ale peníze rozdrobí mezi všechny spotřebitele, jak to kabinet plánuje, na každého zbyde jen relativně málo. Měsíčně třeba pár stovek korun nebo nižší tisíce. Vyplývá to z modelových výpočtů, které po středečním vládním rozhodnutí zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

U tarifu na elektřinu D02, který se nejrozšířenější ve velkých městech, se plánuje dotace jen 1250 korun – a to nikoli každý měsíc, ale za celou topnou sezónu. Podobně u tarifu D25, který je obvyklý v rodinných domcích, ministerstvo plánuje za celou sezónu přispět 3400 korun. Pomoc se bude vyplácet i těm, kdo odebírají plyn, příspěvky půjde kombinovat. Všem – domácnostem i firmám – budou navíc odpuštěny povinné platby na podporu obnovitelných zdrojů.

Všechny tyto formy pomoci mohou nakonec vystoupat za celou topnou sezónu na 12 až 16 tisíc, ale podmínkou je správná kombinace tarifů. Kdo žije v paneláku, má nízký tarif a ústřední topení, dostane mnohem méně. Stejně jako majitelé domků, kteří topí dřevem a nejsou napojeni na plyn.

Tabulky se ještě mohou měnit, jejich finální verze bude záviset na separátním usnesení vlády, které se bude schvalovat až později. Ve středu vláda dohodla jen základní princip, jak se budou peníze rozdělovat. Po více než dvou měsících příprav se nakonec rozhodla pro triviální řešení, kdy u každého typu tarifu vyhlásí jednu fixní částku pro všechny odběratele a tu jim pošle rovnou přes jejich distributora. O to se zákazníkům sníží zálohy.

V principu tak všichni dostanou jednu fixní částku na celou zimu, její výše se bude počítat právě podle toho, na jaký tarif má kdo uzavřenou smlouvu – čím silnější tarif, tím větší předpokládaná spotřeba a tím větší podpora.  „Zvažovali a konzultovali jsme různá technická provedení se všemi zúčastněnými aktéry a dospěli k závěru, že nejlepší bude takto jednoduché řešení,“ uvádí náměstek ministerstva průmyslu Petr Třešňák.

I kdyby se podpůrné částky ještě měnily, velké úpravy už čekat nelze. Vláda se totiž kromě obecného principu dohodla také na tom, kolik chce na pomoc s energiemi dát. Na celou topnou sezónu je schváleno již zmíněných 66 miliard, což je pro srovnání rozpočet armády na tři čtvrtě roku. Při 4,5 milionech domácností ale tato suma vychází v průměru jen na šest tisíc pro každou z nich. V 66 miliardách je navíc i pomoc pro firmy, takže na domácnosti pak v průměru vychází ještě méně.

Schválený balík peněz také obsahuje 10 miliard korun na podporu velkých tepláren zásobujících mimo jiné již zmíněná paneláková sídliště, v tomto případě se ale dotační mechanismus ještě vymýšlí, protože poslat podporu přímo distributorům (tak jako u elektřiny a plynu) není v případě tepla technicky možné. V 66miliardovém balíku je vyhrazeno 3,6 miliardy na podporu domů s vlastními kotelnami, ale i tady se provedení ještě upřesňuje – není tím pádem jasné, zda se tím myslí podpora jen pro bytové domy, anebo i pro rodinné domky s jednou domácností.

Před spuštěním dotací je ještě potřeba změnit zákon. Zatím se tedy neví ani to, kdy se sleva v zálohách promítne. „Konkrétní datum, kdy bude pomoc vyplacena, se určí nařízením vlády po definitivním schválení tarifu,“ stojí na stránkách ministerstva průmyslu. Nejzazším termínem by měl být listopad. Na zpoždění by ale neměl nikdo prodělat, výpomoc je vypočítaná jako jedna fixní částka na celou topnou sezónu.

Podpůrné platby jsou součástí širšího plánu, o kterém ve středu v televizním „projevu k národu“ mluvil premiér Petr Fiala. Veřejnost varoval, že ceny energií mohou letos ještě dále stoupat, protože Česko je stále hodně závislé na dovozu ruských paliv a Rusko je používá jako jeden z nástrojů, jak svým protivníkům zkomplikovat život. Fiala zmínil i možnost, že Putinův režim může teoreticky v rámci eskalace konfliktu v zimě dodávky plynu a ropy vypnout, nicméně vláda prý nikoho „nenechá padnout“.

Dalším sdělením projevu byl záměr budovat „energetické suverenity“. Vláda bude podle premiéra chtít získat „v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny“. Fiala neupřesnil, co si pod tím představuje a jak by měl v budoucnu fungovat jinak zprivatizovaný a otevřený energetický trh, jehož propojení napříč Evropou je navíc zaručeno unijními dohodami.

Ministr financí Zbyněk Stanjura Respektu odpověděl, že ohledně ČEZ vláda nechce kvůli možným dopadům na kurz veřejně obchodovaných akcií nic prozrazovat předem, podobně se vyjadřují i zástupci ministerstva průmyslu. Výkup elektráren, o které se dnes stát v rámci ČEZ dělí s minoritními akcionáři, by každopádně trval roky, což uznal v projevu i Fiala, podle něhož „to není řešení pro tuto zimu“.