Nová výroční zpráva BIS: Vrbětice, rizikoví Číňané a důvody k neklidu

Bezpečnostní informační služba, ale i další dvě české tajné služby čelily ve své práci podle výroční zprávy BIS za rok 2020 především pokusům ruských a čínských špionů, přesně řečeno vlivovým ekonomickým, ideologickým a dezinformačním aktivitám obou velmocí proti Česku. Jak Respekt opakovaně popsal, šéf BIS Michal Koudelka musel navíc - na rozdíl od svých kolegů z rozvědky či vojenského zpravodajství - odrážet útoky prezidenta Miloše Zemana a jeho proruských spolupracovníků z Hradu. Prezident se snaží už tři roky prosadit Koudelkovo odvolání a tyto útoky zesílily v posledních dvanácti měsících.

Touto optikou je potřeba číst výroční zprávu, která je oproti několika předchozím rokům formulována o něco opatrněji. BIS si evidentně navenek nepřeje eskalovat silnějšími slovy „spor“ s prezidentem a sám ředitel služby je v nekomfortní situaci, když nebyl vládou Andreje Babiše řádně jmenován do funkce na další období, ale jen dočasně pověřen vedením služby. Na práci BIS se to nicméně příliš neodrazilo, což lze vyvodit ze samotné zprávy, když upozorňuje na rozkrývání největší násilné akce Ruska proti Česku od okupace v roce 1968.

„BIS se i v roce 2020 věnovala doplňování informací o subverzním útoku na areál ve Vrběticích, za kterým podle šetření bezpečnostních složek ČR stojí příslušníci zpravodajské služby Ruska. Veškeré zpravodajské poznatky, které BIS v uplynulém období získala, je proto nutné zasadit do kontextu zjištění, že se ČR stala cílem útoku cizího státu. Tento subverzní čin kromě velkých ekonomických škod způsobil také smrt dvou českých občanů a vedl k výraznému narušení životů tisíců obyvatel obcí v bezprostředním okolí areálu,“ píše BIS.

Případ Vrbětice, za kterým stála ruská vojenská rozvědka GRU a jak zjistil Respekt společně s mezinárodní investigativní skupinou novinářů Bellingcat, je stále živý, vyšetřuje ho elitní policejní služba NCOZ. Naopak uzavřené je již vyšetřování v jiném sledovaném případu, možném ohrožení tří pražských komunálních politiků včetně primátora, kteří loni dostali policejní ochranu.

BIS k tzv. případu ricin říká následující: „Subverzní charakter vykazovala na svém počátku tzv. ricinová kauza, kdy BIS obdržela informace o údajném dovozu a plánovaném užití jedovaté látky proti českým politikům. Po prověření zachycených signálů se však ukázalo, že se jednalo o snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace.“

Pokud jde o ekonomiku či strategické oblasti, připomíná zpráva, že v roce 2020 byl středem zájmu tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech, o který usilovali Rusové i Číňané. Zpráva BIS píše, že služba „zaznamenala snahu získávat interní informace z prostředí české státní správy a subjektů zapojených do přípravy projektu“. Není vyloučeno, že to mohlo být od někoho z vlády nebo vládních úředníků, poslanců či managementu ČEZ.

Neúčast Rusů v tendru letos vyřešilo odhalení už zmíněných Vrbětic - do soutěže kvůli tomu nebudou vpuštěni.  Čínu předtím vyřadila vláda nejen jako bezpečnostní riziko: není také představitelné, že by Peking získal na stavbu jaderného bloku v Evropské unii licenci. Rusové ji už naopak mají, protože řada jejich starších jaderných elektráren už stojí v zemích východní či střední Evropy.

BIS podrobněji než dříve rozebírá aktivity Číny, jejíž zpravodajské služby byly podle služby aktivní pod diplomatickým a novinářským krytím. Nejintenzivnější byla čínská zpravodajská činnost v oblastech politické a vědecko-technické rozvědky. „Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy. Po linii politické rozvědky jsou příslušníci čínských zpravodajských služeb velmi úspěšní v kultivaci vztahů s osobami, které se pohybují na politické scéně (popř. ji ovlivňují), a to bez rozdílu v ideologické orientaci,“ uvádí BIS.

Z pohledu BIS je nutné být vůči Číně maximálně ostražitý, protože „podružnou se stává otázka, kdo je či není čínský zpravodajský důstojník – podle čínského zákona o národním zpravodajství je každý čínský občan potenciální vykonavatel vůle a zájmů čínských zpravodajských služeb; dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti“.

Zpráva BIS v ekonomické části upozorňuje na prodej významného českého strojírenského zařízení ruským investorům. Z médií není těžké vyvodit, že jde s největší pravděpodobností o podnik Kovosvit Sezimovo Ústí. Tamní stroje pracující s přesností na setinu milimetru chtějí podle nejvyššího vedení Kovosvitu Rusové k výrobě částí pro automobilový průmysl. Jenže na dálku nelze přesně určit, zda nemohou sloužit třeba vojenskému. využití. Zjednodušeně řečeno, obráběcí stroj může vyrobit stejně dobře součástku do traktoru jako do tanku. Prodej firmy do ruských rukou (prodejcem byla největší česká zbrojní firma CSG Michala Strnada) může Česku zkomplikovat kontrolu nad nakládáním s významným strategickým zbožím.

BIS také upozorňuje, že koronavirová pandemie v roce 2020 pohnula také českou dezinformační scénou. „Realita protiepidemických opatření posunula související dezinformace a konspirace blíže i k té části veřejnosti, která se za normálních okolností vyhýbá tématům tradičně náchylným k manipulaci,“ píše. Zároveň kontrarozvědka uvádí, že loni sice dezinformace zasáhly větší část veřejnosti než minulé roky, nepodařilo se nicméně oslovit dost občanů na to, aby hrozila nějaká široká protestní aktivita založená na dezinformační kampani. Kromě dalšího chyběl vůdčí sjednotitel.

BIS zaznamenává i kybernetické útoky, upozorňuje na nové rizikové IT technologie i na to, že se hackerům podařilo v roce 2020 zasáhnout jistou státní instituci, „ze které bylo exfiltrováno značné množství dokumentů a jiných souborů do infrastruktury útočníka“. BIS upozorňuje, že při takových útocích nemusí být hlavním ziskem hackerů (třeba i podporovaných cizí mocností) uniklé dokumenty, ale přístup do soukromých mailů a schránek zaměstnanců, skrze které se dá pak napadnout velká část tuzemské infrastruktury.

Ze zprávy lze vyčíst i to, že pro BIS je důležitá spolupráce s dalšími tajnými službami, policií nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tato spolupráce napříč bezpečnostními institucemi bude v nejbližších měsících mimořádně důležitá. Tajné služby a další bezpečnostní instituce se v posledních letech podílely na tom, že ruské a čínské špionážní a vlivové operace Česku byly z velké míry neúspěšné a zkrachovaly, ať už šlo o snahu získat zakázku na Dukovany, hrozbu ovládnutí české kybernetické sítě čínskou společností Huawei nebo odhalení ruské role ve Vrběticích.