Násilí a únosy opozice. Běloruský režim opět nasadil tvrdý kurz

Z Běloruska přišlo v posledních hodinách několik důležitých zpráv. Naznačují, že režim prezidenta Lukašenky v postupu proti protestujícím dál výrazně přitvrzuje. Ze záběrů z nedělních protestů je opět vidět brutální policejní násilí. A nezůstává jen u toho: několik opozičních aktivistů včetně Marii Kolesnikovové, jedné z lídryň nové opozice, bylo podle všeho uneseno.

Kolesnikovová je šéfkou volebního výboru Viktara Babaryky, jednoho z kandidátů na prezidenta, který nebyl k volbám vůbec připuštěn a aktuálně sedí ve vězení kvůli nejspíš účelovým obviněním. Spolu s ní byli přímo z ulice uneseni nejméně tři další opozičníci. Jejich osud je zatím neznámý.

V prvním týdnu po volbách kdy policie ve velkém tloukla a zatýkala protestující, pak ale změnil režim taktiku a v tomto ohledu není zmizení Kolesnikovové překvapením. Policie se v posledních třech týdnech cíleně zaměřovala na aktivní opozičníky a organizátory protestů, stejně jako na organizátory stávek v podnicích. Perzekucí osob, které nebyly známé, ale byly důležité pro logistiku běloruských protestů, se snažila policie demonstrace oslabit.

To se však nezdařilo a protesty proti zfalšovaným srpnovým volbám neztrácejí na síle. Citelně je zatím neoslabuje ani fakt, že prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouskaja, hlava opozice, je od voleb v nedobrovolném litevském exilu. A svou roli plní odtamtud pomocí videovzkazů. Případ Kolesnikovové a jejich spolupracovníků je však jiný v tom, že prominentní političku nezatkla policie ani nebyla předvolána k výslechu. Na neznámé místo ji odvezla neoznačená dodávka - což je únos.

Běloruská opozice navíc pravděpodobně přijde i další tvář. Pavel Latuška, nyní opozičník, dříve ministr kultury, na začátku září vycestoval do Polska. Měl se tam setkat s politiky a vyjednávat o podpoře běloruské opozice. Návrat ale bude komplikovaný. Podle televizní stanice Belsat dostal od policie na výběr - buď zůstane v zahraničí, nebo bude hned po překročení hranic zatčen. Latuška řekl, že se přesto hodlá vrátit.

Podobnou proměnou prošla i policejní taktika při pouličních protestech. Demonstranty na dostupných záběrech tlučou tyčemi neoznačení muži. Ale lze si jen obtížně představit, že by to dělali bez svolení policie - mohou to být i její příslušníci. Policejní postup tak po třech týdnech relativního klidu začíná připomínat první týden protestů po zfalšovaných prezidentských volbách. Tehdy policisté zatkli stovky lidí a tisíce ztloukli. Ve věznicích pak mučili zatčené.

Následující týdny byly svým způsobem bitvou nervů. Ani jedna strana - Lukašenka na jedné a protestující na druhé straně - nemá v plánu ustoupit. Čeká se na to, kdo ztratí první energii nebo nervy. Je možné, že právě to se režimu nyní děje. Každopádně z jeho strany je to riskantní krok: když se před šesti lety rozhodl ukrajinský prezident Janukovyč, že po týdnech protestů nechá do demonstrantů střílet, musel záhy poté ze země uprchnout.

Ve středu to bude přesně měsíc od zfalšovaných prezidentských voleb, proti nimž velká část běloruské společnosti protestuje. Žádají vypsání nových voleb, ale prezident Aljaksandr Lukašenka jakékoliv jednání odmítá. Může spoléhat na podporu Ruska, které za svým dlouholetým, byť nespolehlivým spojencem stojí. Západ naopak dokončuje sankční seznam proti Lukašenkovi a dalším prominentům jeho režimu.