Menší zálohy, vyšší dávky. Pomoc s energiemi už se rýsuje
Co všechno se chystá pro klienty padlých dodavatelů elektřiny a plynu
Aktualizace, 2. listopadu 19:00: Ministerstvo průmyslu a obchodu chce společně s Energetickým regulačním úřadem snížit zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI) v listopadu o 50 procent z původně vyměřené zálohy, v prosinci o 40 procent. V dalších měsících by již lidé platili plnou výši zálohy. Ministerstvo ladí s úřadem a dodavateli poslední instance způsob provedení, definitivně by měl být znám ve středu.
Končící vláda chystá další opatření, jak pomoci klientům zkrachovalých dodavatelů energií s vysokými účty. Novinkou má být úředně stanovený strop na výši měsíčních záloh, které některým zákazníkům – hlavně těm, kteří topí plynem a mají v domcích větší spotřebu – vyskočily na pěticiferné částky. Stropy má určit Energetický regulační úřad a budou platit pro takzvané dodavatele poslední instance (DPI), u kterých klienti Bohemia Energy a dalších zavřených firem automaticky skončili.
Výše stropů má být známa během úterý po jednání s dodavateli. Stropy by se měly vztahovat už na příští zálohy, rozesílané k 15. listopadu. Strop se ale bude týkat jen záloh, nikoli toho, kolik energie skutečně stojí. „Je to zastropování záloh, nikoliv cen,“ uvedl na dotaz Respektu ministr průmyslu obchodu Karel Havlíček. Smyslem opatření podle něj bude, aby lidé nemuseli automaticky platit dopředu hodně, i když dokážou omezit spotřebu. „Zákazníci si stěžovali, že jsou zálohy vysoké a že nemusí dojít k jejich plnému spotřebování,“ vysvětlil..
Rozeslané DPI ceníky ale platí, na těch se nic nemění: pokud tedy někdo spotřebuje víc, než bude zaplacená záloha, bude muset dluh později doplatit. Ale i to podle ministra může leckomu ulevit díky možnosti rozložit si platby v čase.
Stropy na zálohy mají být podle Havlíčka také motivací směrem k dodavatelským firmám, aby měly snahu nové zákazníky převést co nejdříve z režimu DPI na normální smlouvy. Tyto smlouvy jsou sice také drahé, protože pro klienty padlých firem se energie dokupují až teď za vysoké burzovní ceny, nicméně jsou stále výhodnější než DPI.
Přečtěte si více k tématu
Respekt 44/2021: Bez vlády a bez pomoci
Kromě zastropování záloh má do konce roku platit odpuštění DPH na elektřinu a plyn, které už končící vláda schválila mimořádným ministerským opatřením. Co bude s DPH dál, není jasné. V odpuštění by šlo pokračovat po novém roce jen změnou zákona, ale pětikoalice tento krok rozporuje jako moc plošný, zbytečně drahý a málo adresný.
Snížení DPH na nulu by navíc vyžadovalo delší jednání s Evropskou komisí. Stávající unijní pravidla by nanejvýš umožňovala zlevnit daň u energií na úroveň jedné ze snížených sazeb DPH, které v Česku už platí, tedy z 21 na 15 nebo 10 procent. I to by přitom vyžadovalo změnu zákona, na což zdá se chybí dost hlasů i dost času.
Dalším krokem má být odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které by namísto plateb ve složenkách za elektřinu převzal stát a hradil by je ze státního rozpočtu. Úleva je konstruována podle průměrné spotřeby a má činit maximálně 1500 korun za rok.
Snížení DPH a odpuštění zelených poplatků bude však pro nejvíce postižené klienty jen drobnou pomocí. Podstata problému je jinde. Po pádu Bohemia Energy a dalších firem už byly zdokumentovány případy, kdy klientům vyskočily platby až na šestinásobek, v případě rodinných domků až k částce 20 tisíc měsíčně. Strop na zálohy v těchto případech pomůže více - ale stále neřeší případy lidí, jako jsou třeba seniorské domácnosti, které na tak extrémní zdražení nebudou mít.
Pro tyto případy by mohla začít platit pomoc skrze stávající sociální systém, konkrétně přes dva typy existujících dávek – dávky na bydlení a dávky mimořádné okamžité pomoci. Tyto dávky jsou však dnes nastaveny tak, že extrémní výdaje za energie nezvládnou pokrýt, navíc dávky za bydlení se vyplácejí zpětně po čtvrt roce. O tom, jak systém upravit, se stále jedná.
„MPSV předpokládá, že s ohledem obecný růst cen energií bude nutné přijmout právní úpravu dávkové podpory bydlení ve zrychleném legislativním režimu. Otázkou je, zda úpravou stávající dávkové podpory nebo specifickou podporou, např. zatím jen pro rok 2022,“ napsal Respektu minulý pátek k možným úpravám mluvčí ministerstva práce Jan Nováček. Hledání konkrétního řešení by mohlo pokročit už tento týden v součinnosti ministerstev práce a průmyslu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].