Krajské výsledky hnutí ANO jsou ve hvězdách

“Astrologický svět nám říká, že novoluní v raku s sebou přináší rozpor v politické oblasti a že se naše naděje a cíle mohou ocitnout ve slepé uličce. Mars v rybách varuje, že naše domluva nebude jednoduchá. V této komplikované chvíli je potřeba sjednotit naše síly,” říká mimo jiné premiér Andrej Babiš ve svém každotýdenním hlášení - tentokrát nazvaném “Čau lidi, nechal jsem si vrtat koleno”. A pak nás ještě ujistí: “Někteří lidé věří v Boha, já zase věřím na vesmír, na zdroj, na energii, mě astrologie zajímá.”

Není to první video, ve kterém Andrej Babiš mluví podobným způsobem. „Prosím vás včera večer byla strašně důležitá věc a 23:43 byl slunovrat, zatmění slunce, měsíc novu a matka země a otec slunce nám vzkázali prosím vás, že máme spolupracovat, aspoň čtyři měsíce, že se máme spojit a že nám tady do tý naši zemičky nikdo nebude mluvit. Ani ti velký, ani nikdo ze zahraničí,“ pronesl Babiš před dvěma týdny ve stejném formátu. Budou podobné příspěvky přibývat s blížícími se krajskými, nebo posléze i celostátními volbami?

Podle Martina Buchtíka totiž jádro voličů hnutí ANO tvoří především lidé v předdůchodovém nebo důchodovém věku, kteří nejsou uživatelé sociálních sítí. A složení výrazně nezměnila ani koronavirová krize. “Síla voličstva de facto stoupá s věkem. Je to stále převážně levicový elektorát z doby dominance ČSSD a představuje voliče s různým vzděláním, ale v průměru právě kvůli vyššímu věku spíše s nižším vzděláním oproti průměrné české populaci,” popisuje sociolog.

Podle agentury MEDIAN z letošního ledna by hnutí ANO volilo přibližně čtyřicet procent důchodců a čtyřicet procent voličů se základním vzděláním. ANO by se tedy hodilo získat i jiné voliče a k tomu jí můžou pomoct právě sociální sítě, jejichž marketing má brilantně zvládnutý. Navíc, jak už potvrdil i Babiš, kvůli doznívajícímu koronaviru nebude kampaň stran příliš kontaktní. Ke slovu přijdou billboardy, noviny - a zmiňovaná sociální média.

První (a zatím nejaktuálnější) průzkum volebních preferencí, který už obsahoval názory lidí po vyhlášení nouzového stavu, ukázal růst podpory premiéra Andreje Babiše. Podle volebního modelu společnosti Kantar, která průzkum dělala pro Českou televizi, stoupla podpora hnutí ANO na rekordních 34,5 procenta. Oproti předchozímu průzkumu z března si tak ANO připsalo 3,5 procentního bodu. V sociologické mluvě to není kvůli statistické chybě velký nárůst, nicméně předpokládaný zisk 34,5 procent je nejvyšší za posledních šest let. Kantar to vysvětluje tím, že se k hnutí ANO během března přiklonila část dřívějších příznivců komunistů, ČSSD, SPD a také nevoliči.

Hospodářské noviny nicméně na základě červnové analýzy Český volič, za kterou stojí sociolog Jan Herzmann, popisují, že výsledky hnutí ANO v říjnových krajských volbách nemusí znamenat jen jednu velkou oslavu. ANO má problémy v některých krajích a není bezvýhradně úspěšné v povolebních jednáních, stejně tak se preference lidí v nižších volbách často odtahují od vládnoucí garnitury. Nejslabšími články se jeví Středočeský, Plzeňský a Liberecký kraj. Ve všech třech případech vládní straně hrozí prohra a Babišova partaj může skončit na druhém místě. Nikde by sice ANO nemělo skončit hůře než druhé a ve výsledku na součet hlasů se hnutí ANO stane vítězem voleb. Ale to neznamená, že nechce potvrdit pozici současného hegemona, a připravit si tak i dobrý start  pro celostátní volby.

Podle Hospodářských novin pravděpodobně uspěje v krajských volbách i ODS a Piráti, zatímco sociální demokracie může doplatit na vládní spolupráci s Andrejem Babišem: „Pozici z roku 2016 si ČSSD asi neudrží vůbec nikde. V celostátním měřítku to bude kolem pěti procent a vůbec bych nevylučoval, že to bude lehce pod nimi,“ řekl HN sociolog Herzmann.

Sháňka po nových voličích pro krajské volby může mít ještě jeden důvod. „Část voličů se reálně rozhoduje až těsně před odevzdáním hlasovacích lístků. Hnutí ANO navíc nemá poměrově větší jádro stálých voličů oproti ostatním stranám,” říká Buchtík. Ve volebních výsledcích by přitom mohl hrát roli i strach ze šíření koronaviru – tím spíš, pokud se bude mluvit druhé vlně. Na nedávném prvním kole prezidentských voleb v Polsku se ukázalo, že přišlo méně starších lidí, než se předpokládalo, a doplatil na to obhajující prezident Andrzej Duda. „Když jsme to počítali, vyšlo nám, že pokud by v případě českých voleb přišlo třeba o deset procent méně lidí důchodového věku, může to znamenat pro hnutí ANO propad o jeden až dva procentní body,“ uzavírá Buchtík.