0:00
0:00
Agenda24. 5. 20212 minuty

Konec uhlí v Česku: Vládě se nechce pískat a jen se dívá

Tečku za uhlím má udělat až příští kabinet – anebo drahá emisní povolenka

Hnutí Greenpeace vyvěsilo v pondělí z Mánesova mostu v Praze transparent - vláda se tento den měla  útlumem využívání uhlí v ČR
Autor: ČTK/Kateřina Šulová

Vláda znovu odložila jednání o tom, kdy má v Česku skončit spalování uhlí. Od uhelné komise si vyžádala další výpočty, ale slibovanou tečku nechává až na dobu po volbách. Z rozhodčích, kteří měli pískat konec zápasu, se tak pomalu stávají jen pasivní diváci.

Útlum uhlí totiž v Česku tak jako tak probíhá kvůli stoupající ceně emisních povolenek. Elektrárny a teplárny už kvůli vzrůstajícím nákladům samy začaly hledat náhradní řešení, a na postoji vlády tím pádem přestává záležet.

↓ INZERCE

Ministři to ani nezastírají: nechat energetiku vlastnímu osudu podle toho, jak budou emisní zdroje nákladné, je od vlády de facto přiznaná strategie. „Jakým způsobem se ukončí uhlí, bude rozhodovat trh,“ prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu Karel Havlíček. „Politické rozhodnutí je druhotné,“ dodal ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že primární vliv na útlum uhlí bude mít ekonomika v závislosti na emisních regulích dohodnutých na úrovni Evropské unie.

Havlíček na pondělní jednání vlády přinesl podklady zpracované uhelnou komisí podle dřívějšího zadání, kterým byl konec uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2038. Cena emisní povolenky, kterou elektrárny a teplárny v EU povinně nakupují od států jako pokutu za vypouštění skleníkových plynů, ale za poslední rok stoupla na dvojnásobek - a kvůli čím dál větším klimatickým ambicím EU lze spíš čekat její další růst než pokles. I Havlíček tak nyní uznává, že skrze drahé povolenky může nastat „razantní útlum“ uhelné energetiky už do roku 2030.

Stejný scénář minulý týden avizoval šéf ČEZ Daniel Beneš, když prezentoval novou zelenou image, bez níž firmě v Evropě hrozí ztráta přístupu k bankám, pojišťovnám a investičním fondům orientovaným na udržitelný rozvoj. ČEZ se kvůli tomu zavázal snížit podíl výroby z uhlí z nynějších 39 procent na 12,5 procenta do roku 2030.

Hlavní náhradou má být přebudování dnešních zdrojů na plyn. Touto cestou už se ČEZ vydal u elektrárny Mělník, kde již měl nachystaná úřední povolení na nové uhelné kotle, ale stejně se nakonec rozhodl pro plyn. Kvůli drahým povolenkám už také ČEZ vypnul černouhelnou elektrárnu Dětmarovice, na plyn přešla také Sokolovská uhelná se svou teplárnou Tisová.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].