Konec spolupráce s USA, rakety nad Tchaj-wanem. Čína pokračuje v odvetě za americkou návštěvu na ostrově

Na moři i ve vzduchu, raketami i diplomaticky - Čína třetím dnem pokračuje v odvetné reakci na cestu šéfky americké Sněmovny Nancy Pelosi na Tchaj-wan. Rozsáhlé několikadenní vojenské cvičení namířené proti Tchaj-wanu, v rámci kterého Čína otestovala i balistické střely, doplnila v pátek prohlášením o omezení diplomatické spolupráce s USA. Čína ohlásila například konec spolupráce na klimatických opatřeních, dále také uvedla, že uzavírá komunikační kanály mezi velením obou armád v regionu. Vzhledem k intenzitě vojenské aktivity kolem Tchaj-wanu je přitom vzájemná komunikace klíčová pro to, aby se předešlo nějakým nedorozuměním nebo nechtěným střetům.

Poté, co Nancy Pelosi ve středu Tchaj-wan opustila, Čína zahájila vojenská cvičení v šesti vyznačených zónách kolem ostrova. Ta nejbližší byla jen necelých dvacet kilometrů od jižního cípu Tchaj-wanu. Ačkoliv Čína pořádá vojenská cvičení v oblasti často, ta současná jsou výjimečně agresivní v několika ohledech. Čína při nich například otestovala své balistické rakety, minimálně jedna pak proletěla přímo nad Tchaj-wanem. Protože jde o balistickou střelu, dráha rakety se pohybuje na vysokém oblouku a nad Tchaj-wanem pravděpodobně přelétávala ve výšce zhruba dvě stě kilometrů. Nelze si tedy představovat rakety svištící nad hlavami běžných Tchajwanců. Přesto jde o významnou eskalaci.

Několik čínských raket také dopadlo do vod méně jak osmdesát kilometrů od japonského ostrova Jonaguni. Oblast je součástí takzvané exkluzivní ekonomické zóny Japonska. To znamená, že v nich má Japonsko přednostní právo ekonomické aktivity - může v nich tedy například těžit nebo rybařit -  ostatní státy v nich ale mohou volně proplouvat. Jak popisuje deník Wall Street Journal, v Japonsku incident vyvolal vážnou debatu o tom, jak by se země měla angažovat, pokud by došlo ke skutečnému konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem - a zda je na válku v regionu připraveno.

Podle informací zveřejněných tchajwanskými úřady také čínská letadla a lodě během cvičení opakovaně překračují tzv. mezní linii, tedy čáru rozdělující Tchajwanskou úžinu na čínskou a tchajwanskou „půlku“. Opět nejde o nic, co by se již dřív nestalo, v posledních letech k narušování dříve obě stranami dodržovaného mezníku dochází. V těchto dnech se to ale děje řádově častěji než normálně. Podle analytičky amerického Think-tanku Crisis Group Amandy Hsiao linii jenom v pátek ráno překročilo dvacet čínských bojových letounů a deset lodí.

Ačkoliv jde o vojenskou aktivitu v míře, kterou region dlouho nezažil, nálada na Tchaj-wanu podle dostupných zpráv zůstává klidná. „Tchajwanci žijí s čínskými hrozbami již desetiletí, život jde dál,“ popisuje přímo z Tajpeje Marcin Jerzewski, hlavní analytik think-tanku Evropské hodnoty. Podle Jerzewského Tchaj-wan prakticky vyklidil vzdušný i námořní prostor, kde Čína provádí cvičení, aby minimalizoval šanci nějakého náhodného střetu.

Reakce států v bezprostředním okolí se liší, zatímco například Japonsko se přidalo k výzvě USA, aby cvičení byla ukončena, některé jiné státy se k situaci spíše nevyjadřují. Pozornost vzbudil například prezident Jižní Koreje, který nevyužil příležitosti potkat se s Nancy Pelosi, když se v zemi ve čtvrtek zastavila.

Čína v pátek oznámila, že ukončila ostrá cvičení ve vodách na východ od Tchaj-wanu, a že je možné, aby se tam vrátily mezinárodní lodě. Celá cvičení by měla skončit v neděli. Jak se bude situace vyvíjet poté, je nyní nejasné, podle řady analytiků lze očekávat, že Čína bude své agresivní chování vůči Tchaj-wanu stupňovat. Aktuální manévry pak slouží nejenom jako přehlídka síly a reakce na návštěva Pelosi, která se dotkla Číny na tom nejcitlivějším místě, zároveň také ale i jako možnost jak se potrénovat pro případ skutečně invaze nebo blokády Tchaj-wanu.