Je čas nakoupit dolary?

Válka na Ukrajině začíná doléhat i na českou ekonomiku, a to nejen formou dražšího benzínu a dobrovolného či vynuceného odchodu českých firem z kdysi slibného ruského trhu. Kurz koruny od začátku invaze ztratil přes pět procent. A to jak k euru, tak k dolaru - což je nebývalý výkyv. Je tedy čas nakupovat západní měny?

Na jednu stranu už je pozdě. Česká národní banka v pátek oznámila, že začala ve prospěch koruny intervenovat – tedy prodávat svoje devizové rezervy a kupovat za ně koruny, aby dalšímu oslabování kurzu předešla. Tento postup sice nelze uplatňovat donekonečna, ale Česko má v tomto ohledu zatím silné karty.

Bránit vlastní měnu jde vždy jen po omezenou dobu, dokud příslušné centrální bance devizy nedojdou. To je teď problém Ruska, kde rubl padá ve strachu z toho, že ho už nikdo proti zbytku světa udržet nezvládne. Ruská centrální banka má velkou část svých rezerv v rámci sankcí zablokovanou, tamní ekonomika se ocitá pod tlakem z mnoha stran. Rublu se tím pádem logicky celý svět zbavuje. Jeho pozice se dál jako ve spirále propadá a nejspíš bude muset být zastavena tím, že se omezí jeho směnitelnost a kurz se nastaví uměle jako za socialismu.

Česko je v úplně jiné pozici – přinejmenším do doby, dokud to tak bude vidět i zbytek světa. Věcně vzato zdejší ekonomika normálně běží. Koruna prožila oproti rublu jen mírné zakolísání dané globální psychologií, kdy pro leckteré investory z druhé strany zeměkoule mohou malé státy v blízkosti válečného konfliktu vypadat zranitelně a rizikově. Zakolísání dává i smysl v tom, že válka i zdejší ekonomiku oslabí, a to hlavně kvůli zmíněnému zdražování surovin. Teď bude otázkou, jak se tato důvěra bude vyvíjet dál.

Kurz koruny se určuje volně na trhu podle toho, jak má kdo o měnu zájem. Centrální banka v běžných časech jen přihlíží a nechává působit tržní síly. To se nyní mění a ČNB – jak už bylo řečeno – začíná korunu bránit a nakupovat. Její výhoda je v tom, že má – jak sama uklidňuje – „v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy“. Jejich zdrojem jsou minulé intervence, které fungovaly přesně opačně než ty nynější spuštěné v pátek dopoledne.

ČNB se po světové finanční krizi v roce 2013 rozhodla naopak korunu oslabovat, aby pomohla zemi vytáhnout z recese. Situace tehdy byla jiná. Cílem bylo mimo jiné podpořit vývozce, navíc v roce 2013 byla v zemi nulová inflace, oslabení měny si tedy banka mohla dovolit.

Intervence trvaly až do roku 2017 a ČNB během nich nahromadila daleko víc rezerv, než je běžné. I proto, že zásobování dolary a eury pro ni nebylo primárním cílem: smyslem tehdejších intervencí bylo udržet korunu slabou tak dlouho, dokud se neprojeví v podpoře exportu a dokud ekonomika nezačne růst.

Dlouhé intervence v letech 2013–2017 vedly k tomu, že Česko má svým způsobem větší rezervy než Rusko, které se v jejich hromadění kvůli přípravám na válku stalo skoro světovým rekordmanem. Před zahájením útoků mělo Rusko v devizových zásobách 643 miliard dolarů, což je čtvrté největší číslo na světě po Číně, Japonsku a Švýcarsku. Česko má rezervy srovnatelné – ke konci ledna činily 175 miliard dolarů, což je sice v absolutním srovnání méně, ale v relaci k velikosti ekonomiky výrazně více (70 procent HDP oproti ruským 40 procentům).

Spuštění intervencí na obranu koruny lze brát jako signál, že ČNB už další oslabování nebude chtít tolerovat. Zásoby rezerv na to ČNB má a těžko si představit, že poleví. To poslední, co může banka coby správce národní měny riskovat, je ztratit tvář. Lze tedy předpokládat, že nynější úroveň kurzu už bude plus mínus držet. Tedy rezervy postupně rozprodávat a nakupovat za ně další koruny.

Na druhou stranu odhadnout další vývoj války je zhola nemožné, jak ukázal minulý týden. Pokud budou útoky trvat delší dobu nebo střední Evropu konflikt zasáhne zásadně víc než nyní, bránit korunu bude těžší. Z hlediska správy úspor lze tedy doporučit jedinou věc. Rozložit rizika do všech stran a nakoupit tolik cizí měny (dluhopisů, akcií, fondů), jak velké eskalace se kdo pro další období bojí.

Vývoj kurzu koruny vůči euru a dolaru: