Jak drahý bude boj se zdražováním

Vysoká inflace vede k dalšímu zvyšování úroků. Česká národní banka ve čtvrtek podle očekávání znovu zvedla svou hlavní sazbu, a to z 3,75 na 4,5 procenta. Je tak nejvýš od ledna 2002 a jde o šesté zvýšení od léta, kdy začaly odeznívat největší hrozby koronaviru, ekonomika začala nabírat na síle, ale spolu s tím se začala také nebývale zvedat inflace.

Právě s ní se nyní banka snaží bojovat. Dozor nad zdražováním je jejím hlavním posláním, má kvůli tomu zaručenou plnou nezávislost na vládě, a tím pádem svobodu zasáhnout i za cenu nepopulárních opatření. To se nyní děje. Cenou za boj s inflací bude nižší ekonomický růst v letošním roce. ČNB ho nově odhaduje jen na tři procenta, což je o půl procentního bodu méně než v předchozí prognóze z listopadu. Výkon zdejší ekonomiky se tak vrátí na svůj předcovidový stav až koncem letošního roku.

Vyšší sazby jsou pro každou centrální banku hlavním nástrojem, jak inflaci krotit. Za úrok, který ČNB vyhlašuje, si u ní komerční banky ukládají svoje korunové přebytky. Obecně platí, že čím je sazba vyšší, tím spíš ji banky využívají a tím méně peněz pouštějí do ekonomiky formou úvěrů firmám a domácnostem.

Podobný efekt má to, že banky požadují od klientů vyšší úrok, jak je dobře vidět třeba u hypoték. Vyšší sazby také stimulují veřejnost a firmy k větším úsporám na úkor spotřeby. Obvykle také pomáhají domácí měně, což ovšem tlumí výnosy vývozců a ekonomiku to dále brzdí.

„Je tady jistá pravděpodobnost, že situace bude vyžadovat ještě zvýšení sazeb,“ uvedl po jednání bankovní rady ČNB její guvernér Jiří Rusnok. Nicméně poběží-li vše podle stávajících prognóz, nebude už podle Rusnoka zapotřebí „další zvyšování ve výrazném rozsahu“. Všeobecně se očekává, že ČNB svou hlavní sazbu může v nejbližších měsících zvednout až na pět procent. Pokud se jí poté podaří inflaci ztlumit, jak očekává, v druhém pololetí už by se sazby zase mohly začít snižovat.

Meziroční inflace v Česku stoupla v prosinci na třináctiletý rekord - 6,6 procenta. V prvních měsících letošního roku vyskočí toto číslo ještě viditelně výš, vyloučit nelze ani dlouho nevídaný dvouciferný růst. Mimo jiné proto, že v listopadu a prosinci Babišova vláda dočasně zrušila daň z přidané hodnoty u cen elektřiny a plynu. Lednové účty už budou znovu v plné výši, skok v nákladech za energie se tedy plně projeví až v nich.

Přelom roku je zároveň příhodným obdobím, kdy se mění i jiné ceníky. Podle ČNB je nutné počítat s tím, že toho mnohé firmy využily. Mimo jiné proto, že finanční situace domácností se v průměru během pandemie zase tolik nezhoršila a obchodníci to cítí, takže zkoušejí dohnat covidové ztráty zdražením a zákazníci to vesměs akceptují.

Hlavní obava, o které lidé z vedení ČNB poslední dobou opakovaně mluví, je v tom, že vidina vyšší inflace se veřejnosti usadí v hlavě jako standard a roztočí se tím inflační spirála. Centrální bankéři otevřeně hovoří o tom, že současné razantní zvyšování sazeb má za cíl právě to, aby tento typ uvažování byl potlačen. Tedy aby nevznikly pochyby o tom, že ČNB bude svou politiku zpřísňovat až do té doby, dokud nedosáhne svého cíle.

Tím je inflace na úrovni dvou procent ročně. V listopadové prognóze banka předpovídala, že tohoto cíle dosáhne na přelomu letošního a příštího roku. Nyní – kvůli zesílení nynějších inflačních tlaků, na které reaguje právě dalším zvýšením sazeb – se počítá s návratem k dvouprocentnímu cíli v druhém pololetí 2023.

Vyšší sazby mimo jiné znamenají vyšší výnos na korunových vkladech v porovnání s tím, kolik vynáší jiné měny. Evropská centrální banka zatím drží svou hlavní sazby na nule, česká koruna tak po poslední sérii zdejších úrokových změn posílila zhruba o korunu k euru. Ve čtvrtek ráno se krátce dostala na úroveň 24,10 Kč za euro, což je nejsilnější úroveň od září 2011.

Poté ale koruna oslabila ze dvou důvodů – někteří ekonomové předpovídali v Česku zvýšení sazeb o rovné procento, takže výsledek pro ně byl zklamáním, zároveň Evropská centrální banka po svém souběžném zasedání dala najevo, že éra nulových úroků může být brzy u konce, což vidinu velkého úrokového rozdílu pozměnilo. S posilováním koruny může zamíchat postup americké centrální banky, kde se kvůli inflaci letos rovněž čeká zvyšování úroků.