Hůle: Pokud nezměníme zákony o exekuci, můžou zbankrotovat statisíce lidí

 „Mám jednu exekuci a platím za ní sedm set korun měsíčně, to není nějak moc, takže to zvládám. To jsme ale nevěděli, co přijde,“ říká matka tří dětí na mateřské. Jejímu příteli totiž nedávno přišla nová exekuce ve výši 30 500 Kč od mobilního operátora T-Mobile. „Vyhrožovali nám, že částku musíme zaplatit najednou, jinak si prý natáhnou ochranné obleky, přijdou k nám domů a vezmou nám věci,“ říká žena, která si nepřála být jmenována. Její partner přišel o příjem z prodeje občerstvení na hudebních festivalech a dalších akcích, které byly zrušeny kvůli vládním opatřením souvisejícím s bojem proti pandemii koronaviru. Novou práci se mu nakonec podařilo získat v obchodním řetězci, přesto očekávají doručení dalších exekucí. Rodina se sice chtěla s exekutory domluvit na postupném splácení dluhu z části z mateřské a nového platu, přesto úřad stále trval na požadavku zaplatit sumu najednou.

„Doporučuji Vám ovšem obratem uhradit celkovou dlužnou částku ve lhůtě do 10.4., a to z vlastních rezerv nebo půjčky,“ stojí v dopisu, jehož část má redakce týdeníku Respekt k dispozici. Bezradná rodina se proto rozhodla obrátit na neziskovou organizaci Člověk v tísni, jež lidem v nouzi poskytuje mimo jiné i dluhové poradenství. Žena se o této možnosti dozvěděla od jedné z dobrovolnic této organizace, která pomáhá s učením jejím dvěma synům.

Zmíněné rodině hrozí takzvaná mobiliární exekuce, prodej movitých věcí. „Dlužníci většinou v domácnosti cenný majetek nemají, pokud ano, tak prodejní hodnota je ve finále směšná,“ vysvětluje Daniel Hůle, expert na exekuce z Člověka v tísni. Běžná praxe tedy vypadá tak, že exekutor přijede do dlužníkovy domácnosti a majetek sepíše - ale vyzve ho, aby platil dobrovolné splátky nad rámec toho, co je možné strnout mu z výplaty.

„Člověk, který peníze nemá, je tím pádem nucený sehnat je jinde a třeba se ještě více zadluží,“ říká Hůle a odkazuje na pasáž z korespondence, kde je půjčka explicitně zmíněná. Cílem je tu nátlak - a kdo je úspěšnější, je žádanější ze strany věřitelů a dostává více zakázek. Dlužníkům se nabízejí i rychlá, ale nevýhodná řešení, například jedna bankovní společnosti nabízí půjčku přímo určenou na vyplacení exekuce s ročním úrokem ve výši 18 procent.

Nahrávat vulgarity

Exekutor Miloslav Zwiefelhofer redakci potvrdil, že citovaná pasáž pochází z části komunikace jeho zaměstnanců s dlužníkem. A uznal, že výzva k úhradě „z vlastních rezerv či z půjčky“ není vhodná, šlo podle něj o doporučení řešení situace, když se chce dlužník vyhnout soupisu movitých věcí. „Hned jsem přijal opatření, aby obdobná znění dlužníkům nedocházela,“ uvedl.

„Informace o odvozu majetku se jeví jako nevhodná i bez znalosti kontextu,“ reagovala nejprve na pasáž z této korespondence i mluvčí Exekutorské komory ČR Lenka Desatová s tím, že rolí exekutora „není poskytovat finanční poradenství“. Poté si však k věci vyžádala také Zwiefelhoferovo stanovisko, v němž stojí, že situace je vytržená z kontextu.  „Dlužník byl ze strany mých zaměstnanců poučen, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude u něj v období po skončení krizových opatření provedena mobiliární exekuce,“ vysvětluje nově  exekutor.

V současnosti exekutoři na základě doporučení komory do domácnosti dlužníků nemohou. A ti, kteří jim už dobrovolné splátky slíbili, na ně teď často nemají. „Klienti přestávají platit dobrovolné splátky, a proto na ně exekutoři tlačí, vyhrožují jim, objíždějí je a telefonují jim. Bojí se, že jim lidé přestanou platit, proto se snaží vyvinout nátlak,“ popisuje Hůle nastalé praktiky. Primární formou komunikace je především telefon. Jen za posledních pár dní se mu třeba sešlo více stížností na jednoho konkrétního exekutora kvůli agresivnímu a vulgárnímu chování. Klienti sice nemají takové jednání jak prokázat, ale Hůle jim věří. “Nevymýšlejí si to, jenže to nemají nahrané,“ říká, a radí proto klientům, aby si tyto hovory zaznamenávali.

Podle posledních dostupných dat Exekutorské komory je v České republice v exekuci více než 821 tisíc lidí. Velká část z nich dokonce v několika exekucích současně, celkový počet exekučních řízení je tak podle statistiky 4 679 186 - přičemž průměrně má jeden zadlužený člověk asi 5,7 exekucí. Za jednu exekuci je v průměru vymáháno asi 63 tisíc korun.  Exekutoři mohou dlužníkovi postihnout příjem, účet, prodat nemovitost nebo přijet přímo do domácnosti a provést takzvanou mobiliární exekuci a zabavit movité věci. Ale jak už bylo zmíněno: cílem exekutorů není sebrat dlužníkovi věci, nýbrž dohodnout se s ním na splátkách pod podmínkou, že věci nezabaví.

Bylo by to kritické

Exekuce jsou dlouhodobým problémem české společnosti a o jejich pozadí vypovídá třeba výzkum Daniela Prokopa a agentury Median pro web Alarm z roku 2018. Vyšlo najevo, že více než polovina lidí se do exekuce dostala kvůli nesplaceným spotřebitelským úvěrům nebo jiným krátkodobým půjčkám; ty si často brali, aby mohli splatit jiné závazky jako energie nebo účet za telefon. Asi 27 procent lidí se dostalo do exekuce kvůli opožděnému placení nájmu nebo jiných poplatků spojených s bydlením - jen malá část lidí kvůli půjčkám na spotřebiče či dárky.

Už tak vypjatou situaci by ještě mohla zhoršit pandemie koronaviru. Řada domácností má v současnosti kvůli ztrátě příjmů problém splácet závazky a do exekucí by tak mohlo v blízké době spadnout ještě více lidí, jak vyplývá z nového sociologického výzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research. Asi šest procent lidí má potíže s placením hypotéky nebo nájmu, dalších sedm procent deklaruje problém se splácením jiné půjčky nebo úvěru a 12 procent  pak i s pravidelnými výdaji domácnosti.

O půjčce v současnosti uvažují zhruba čtyři procenta. „Samozřejmě, že výzkum má určitou nepřesnost. Přesto, kdyby si teď půjčila i ta čtyři procenta lidí, bylo by to kritické,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop, jeden z autorů  výzkumu. Devět procent lidí v něm rovněž uvedlo, že příjmy jejich domácnosti klesly na víc než polovinu, zároveň mají často jen malé úspory a při úplném výpadku příjmu by s financemi nedokázali vydržet déle než měsíc. Podle Prokopa jde o ekonomicky nejohroženější skupinu.

Obvykle se jedná o OSVČ a takzvané polozaměstnance, oficiálně však vedené jako OSVČ. Stejně tak se pandemie dotýká lidí, kteří už v exekuci jsou, a z toho důvodu raději pracovali načerno. V ohrožení jsou také matky samoživitelky. „Odchod na ošetřovné samoživitelkám snížil už tak často malý příjem a je pravděpodobné, že část z nich přišla i o výživné, protože bývalý partner má také finanční problémy,“ vysvětluje Prokop. Na rychlá vládní opatření, aby se do exekucí nepropadlo dalších odhadem sto tisíc lidí, podle něj zbývají jen dny až týdny.

Čeká se na Senát

Zatím se každopádně pomoci dočká jedna z ohrožených skupin – OSVČ. Minulý čtvrtek byl schválen příspěvek pro živnostníky a OSVČ v hodnotě 25 tisíc korun. Stát jej bude vyplácet za období od 12. března do 30. dubna. Pomoc má ale určité limity: částka totiž bude převáděna rovnou na bankovní účet, což znamená, že by mohla exekuci podlehnout, pokud je účet odstaven. „Balíček navíc nepomáhá lidem pracujícím na dohodu, v nestabilní práci ani matkám samoživitelkám, kterým by tato částka také mohla pomoci,“dodává Prokop, podle nějž je v rámci záchranných opatření nutné exekuce zmrazit.

Další balíček zákonů týkající se exekucí, insolvencí a půjček má ve čtvrtek projednat Senát. „Navrhovaná opatření jsou klíčová, pokud by nebyla přijata, statisíce lidí zbankrotují,“ komentuje návrhy s ještě větším varováním Hůle, který na některých změnách spolupracoval se skupinou poslanců a ministerstvem financí. Zatím poslanci zrušili nutnost splatit 30 procent dluhu u oddlužení v případě, že dlužník kvůli pandemii přišel o příjmy. U probíhajících exekucí nebude možné do konce června zabavovat movitý majetek v dlužníkově domácnosti, tedy provádět právě mobiliární exekuce.

Zakázáno rovněž bude posílat movitý majetek do dražby. Změní se také pravidla exekuce prodejem nemovitosti, kde má dlužník svůj trvalý pobyt. Bude možné ji provést jen tehdy, pokud původní dluh byl vyšší než sto tisíc korun. Původně byla tato hranice stanovena na 35 tisíc korun. Do problémů by se tak rychle dostali třeba provozovatelé, kteří by takovou částku dlužili jen na zálohách.

Exekuci by nově nemusel podléhat ani daňový bonus na dítě a odstupné, což jsou větší sumy za několik měsíců, ale doposud je exekutoři mohli dlužníkům v plné výši zabavit. Daňový bonus se vyplácí vždy v červnu. „Dosavadní úprava byla diskriminační hlavně pro nízkopříjmové skupiny a samoživitelky, přišli by o peníze potřebné pro překonání krize,“ říká Prokop. Všechny zmíněné návrhy ale ještě musí schválit právě Senát a podepsat prezident.

Sněmovnou zatím neprošel návrh na zastavení všech exekucí, kde nebylo za poslední tři roky nic vymoženo. Hůle ho přitom považuje za důležitý: zastává názor, že nevymožené exekuce jen paralyzují společnost a nikomu nic nepřinášejí. Návrh ovšem kritizuje Exekutorská komora. „V českém prostředí se stalo konkurenční výhodou neříct si o zálohu,“ vysvětluje část obav exekutorů z ušlých zisků Hůle. Od velkých věřitelů (bank i nebankovních společností) nepožadují zálohy, a proto z vedení některých exekucí nemají několik let ani korunu. I další návrhy jako moratorium na provádění exekucí označila komora jako „návrat k divokým devadesátým letům“ - věřitelé se podle ní nebudou schopni domoci svých práv.

„Myslím si, že nikdo nedá najednou všechny peníze dohromady, takže budou rádi, že jim to budeme splácet,“ říká žena, jejíž rodině doposud hrozila mobiliární exekuce. Pokud novela projde Senátem a podepíše ji prezident, alespoň do června si její rodina bude moci trochu vydechnout a stabilizovat se.