Hrozba jménem omikron. Lékaři zkoumají, zda nová mutace obejde imunitu i očkování

Jako z nějakého sci-fi thrilleru zní jméno nové varianty pandemického viru – omikron. Světová zdravotnická organizace ji v pondělí označila za vysoce rizikovou a vyzvala svět k rychlým opatřením. Omikron je totiž hodně odlišný, má bezprecedentní počet mutací v tzv. spike proteinu, klíčovém povrchovém výčnělku, který viru umožňuje pronikat do buněk.

WHO proto apeluje na státy, aby urychlily očkování a ochránily své zdravotnické systémy. Její předseda Tedros Adhanom Ghebreyesus označil situaci za nejistou a křehkou, zatímco podle Richarda Hatchetta, ředitele nadace financující vývoj vakcín CEPI, je omikron trestem za neochotu světa zajistit spravedlivější distribuci vakcín. Varianta byla poprvé detekována v Botswaně a právě v málo proočkovaných regionech, k nimž patří celá subsaharská Afrika, dochází snadno ke vzniku nových mutací.

A omikron zmutoval důkladně – místo obvyklých několika změn, jimž se od sebe jednotlivé varianty viru SARS-CoV2 liší, jich má na povrchovém výčnělku více než třicet. Oproti jiným variantám tedy udělal velký evoluční skok a objevily se spekulace, že virus se takto změnil v těle člověka nakaženého HIV, jehož imunitní systém je oslaben a kde mohl mít dost času k vývoji. Je to jen teorie, jíž by ovšem nahrávala skutečnost, že v subsaharské Africe je virus HIV velmi rozšířen.

„Pohybujeme se nadsvětelnou rychlostí,“ charakterizovala pro časopis Nature překotný vývoj událostí kolem omikronu viroložka Penny Moore z univerzity Witwatersrand v Johannesburgu, jejíž laboratoř se snaží zjistit, zda omikron dokáže účinněji obejít imunitní systém očkovaných nebo těch, kteří již nemoc prodělali. V obou kategoriích lidí jsou podle ní již známy případy reinfekcí, přičemž v Jihoafrické republice se očkuje vakcínami dobře známými z Evropy – firem Johnson & Johnson, Pfizer–BioNTech a Oxford–AstraZeneca.

Obavy vzbuzuje také skutečnost, že řada mutací, jimiž se omikron vyznačuje, je přítomna i u předchozích variant viru alfa a delta – a propůjčují jim právě schopnost ubránit se protilátkám tvořícím se díky předchozím infekcím či očkování. Také další mutace omikronu jsou znepokojivé: některé z nich rovněž vypadají, že budou podporovat schopnost viru vyhnout se imunitní obraně, což by mimo jiné znamenalo, že by nemusela příliš fungovat ani léčba monoklonálními protilátkami. Přesnější obrázek by laboratoř viroložky Penny Moore měla získat do dvou týdnů.

Debaty se vedou také o tom, zda je omikron nakažlivější. Zdá se, že přinejmenším v některých částech Jihoafrické republiky již převládl, ale je třeba vzít v úvahu, že tu vládne léto a epidemie byla až do poloviny listopadu na ústupu. Teď počet nákaz znovu mírně roste, situace je nicméně stále poměrně klidná. Za takových podmínek může nová mutace viru převládnout snadno. V koronavirem těžce zasažené Evropě se převládající varianta delta tak snadno vzdát nemusí.

Způsobuje omikron vážnější průběh onemocnění než delta? Ani to zatím nevíme. Podle zpráv z jižní Afriky nikoliv, to ale nemusí nic znamenat; jednak od objevu omikronu uběhlo málo času, jednak je tamní populace v průměru výrazně mladší než evropská. Stanice BBC proto varuje před ukvapenými závěry: vynášet rezolutní soudy o tom, jak velké nebezpečí omikron opravdu představuje, je stejné, jako bychom chtěli hodnotit možného partnera po první schůzce.

Zatím se omikron, jehož existenci ohlásili vědci 24. listopadu, podařilo prokázat ve více než deseti zemích a řada států omezuje cestování. Například Japonsko a Izrael již oznámily, že hranice pro cizince kompletně uzavřou.