Gazprom vypnul plyn Polsku a Bulharsku. Co teď udělá Německo?  

Ruský plynárenský podnik Gazprom ve středu ráno podle varování přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Jako důvod uvedl, že země nezaplatily v rublech, jak před měsícem ruský prezident Putin od „nepřátelských zemí“ chtěl.

Varšava a Sofie reagovaly tím, že jde o porušení smluv, které Gazprom dříve podepsal a jež počítají s platbami v západních měnách. Země EU se již dříve dohodly, že vůči Rusku zaujmou jednotný postoj a dál platit v eurech nebo dolarech. Polští i bulharští politici už v reakci na vypnutí dodávek uvedli, že budou tuto jednotnou unijní linii dál držet.

Konflikt mezi Ruskem a Západem se tím dostává do nové roviny: ze strany Ruska by trvalejší vypnutí plynu znamenalo zatím největší odvetu za unijní sankce. Rusko zjevně zkouší, zda někomu povolí nervy, někdo začne za plyn platit v rublech a zda se jednotný postoj EU začne drolit. Z druhé strany půjde o velkou zkoušku pro EU. Za prvé v tom, zdali ostatní země podrží Polsko a Bulharsko a nikdo jiný nekývne na platby v rublech. A pak v tom, jestli se v případě trvalejšího vypnutí ruského plynu Evropa o svoje zásoby a dovozy z jiných zemí podělí.

S krátkodobým výpadkem ruského plynu si země EU mohou mimo zimní topnou sezónu poradit. Ale vydržet delší dobu zatím není možné bez mimořádných opatření, jako by bylo odpojování odběru pro průmysl a následných ekonomických škod. Kvůli tomu se většina EU v čele s Německem, Rakouskem a Maďarskem zatím dobrovolnému odstřižení od ruského plynu bránila.

„Současné dodávky plynu do České republiky jsou stabilní, nepozorujeme žádné výpadky,“ uvedl v reakci na první zprávy o odpojování Polska a Bulharska český ministr průmyslu Jozef Síkela. Rezervy v tuzemských zásobnících se podle něj podařilo během dubna zvednout o 90 procent na 900 milionů metrů kubických. To je zásoba na zhruba měsíc a půl – loni v květnu Česko spotřebovalo podle statistik Energetického regulačního úřadu 583 milionů kubíků plynu, v červnu 415 milionů. V zimních měsících spotřeba překračuje 1200 milionů.

Do Česka plyn proudí primárně přes plynovod z východního Německa, který dál z Česka pokračuje do Bavorska. Jde o důležité tranzitní potrubí, které intenzívně využívá i samo Německo. Zdrojem plynu je hlavně Rusko a rusko-německý baltský plynovod Nord Stream 1. Hlavní strategie zdejší vlády je taková, že sází na další spojenectví s Německem a na to, že v případě problémů se bude hledat společné řešení – jinými slovy že platí přísliby o solidaritě a že se Berlín v nouzi o plyn podělí. V jednom z nočních tweetů Síkela zopakoval víru v „společné nákupy surovin“ a „spravedlivé rozdělení těchto surovin mezi jednotlivými státy“.

Ukrajinou to neskončí

Cena plynu na rotterdamské burze, která je pro evropský trh určující, se ve středu ráno zvýšila o víc než pětinu a přechodně se dostala až na 125 eur za megawatthodinu. Ke střetu dochází v situaci, kdy západní státy zesílily dodávky zbraní pro Ukrajinu a kdy Německo v úterý oznámilo, že je v řádu dnů připraveno odpojit se od ruské ropy.

Polsko je na Rusku v dodávkách plynu závislé zhruba z poloviny. Odebírá ho přes Bělorusko plynovodem Jamal, který dříve sloužil i k tranzitu dál do EU. Postupem času ho však nahradil právě rusko-německý Nord Stream. I před válkou se stávalo, že se proud plynu v polském potrubí otáčel a že surovina do Polska naopak směřovala ze západu. Polská vláda nyní uklidňuje veřejnost, že polské zásobníky jsou z tří čtvrtin plné (průměr EU nyní činí jen 32 procent) a že odstřižení od Ruska nebude mít na dodávky zákazníkům bezprostřední vliv.

Platby v rublech Polsko odmítá. Do zimy by mělo mít k dispozici vlastní podmořskou přípojku na plynovod vedoucí z Norska přes Dánsko, souběžně má k dispozici terminál na zkapalněný plyn, jehož kapacitu zvětšuje. Polská vláda už na konci března oznámila, že tyto alternativy jí budou stačit, aby Polsko s nákupy ruského plynu skončilo ještě letos; stejné plány má i s ropou a uhlím.

Bulharsko kupuje v Rusku 90 procent plynu a jeho závislost je podstatně vyšší i kvůli malému množství alternativních tras. Do Bulharska proudí ruský plyn plynovodem přes Turecko, menší přípojka do země vede také z Řecka. Země nyní vyjednává o tom, jak výpadky nahradit dovozem zkapalněného plynu z řeckých a tureckých terminálů. Tato snaha ale může narazit na problém, že plyn bude chybět všude a kapacita přístavů není v porovnání s plynovody dost velká.

Podle bulharského premiéra Kirila Petkova jsou ruské požadavky na změnu plateb „vydíráním“. Podobně reagoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se od začátku ruské agrese snaží Evropu přesvědčit o tom, že nejde jen o osud jeho země. „Konečným cílem ruského vedení není jen zmocnit se území Ukrajiny, ale rozparcelovat celý střed a východ Evropy a zasadit globální úder demokracii,“ prohlásil v úterý večer Zelenskyj v reakci na první zprávy o přerušení dodávek.

O vydírání mluví také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Komise je podle ní na scénář bez ruského plynu připravena, stejně jako na zajištění dostatečných dodávek pro celou EU. Není ale jasné, na jak dlouho jsou dosavadní společné plány stavěné a jak by solidarita v případě nouze fungovala. Kvůli odpojení Polska a Bulharska už proběhl mezi zástupci EU ve středu telefonický meeting. Pro Česko bude rozhodující další postoj Německa – zda jako největší odběratel ruského plynu dotlačí Rusko k tomu, aby požadavek na platby v rublech modifikovalo a v dodávkách pro EU pokračovalo, nebo zda nakonec kvůli udržení ekonomiky v chodu na ruské požadavky přistoupí.

Z dřívějších reakcí vyplývalo, že jednotu EU se stejně těžko podaří udržet a že Maďarsko je při nákupu ruského plynu ochotno postupovat podle požadavků Kremlu. V reakci na přerušení dodávek do Polska a Bulharska se objevily podobné zprávy z Rakouska, ale rakouský kancléř Karl Nehammer je vzápětí popřel.