Dva národní parky na jednu ministryni

Po třech měsících odkladu kvůli volbám má ministerstvo životního prostředí tento týden ohlásit záměr zřídit národní park Křivoklátsko. Již to oznámilo v dopisech i starostům dotčených obcí.

Jde o významný krok k existenci pátého národního parku a prvního uvnitř České republiky. Po ohlášení se totiž rozběhne devadesátidenní lhůta, během které se dotčené kraje, obce a vlastníci nemovitostí můžou k záměru vyjádřit. Jejich připomínky pak ministerstvo vypořádá a park bude moct po odsouhlasení parlamentem vzniknout.

Dosud proběhlo několik kol debat s obcemi a kraji. Provázely je emoce a nesouhlas obcí na budoucím území parku i v jeho okolí, které se obávají především zvýšeného turistického ruchu. O svoji zábavu se bojí například i místní myslivci.

Spor dlouho gradoval

Vznik Křivoklátska provází vzrušená atmosféra i kolem dalšího národního parku — Českého Švýcarska. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková se totiž rozhodla odvolat tamního ředitele Pavla Bendu.

O odvolání se přitom spekulovalo od začátku požáru, s nímž na území parku během léta bojovaly tisíce hasičů. Důvodem má být Bendova špatná komunikace s obcemi. „Špatná komunikace trvala už delší dobu. Byly tam dopisy od starostů. Nezvládnutí manažerských povinností během požáru. Kupilo se to. Víc se k tomu ministryně vyjadřovat nechce,“ říká mluvčí ministerstva Beáta Berníková.

Špatná komunikace je přitom klasická výtka, kterou používají obce vůči národním parkům v celém Česku. Mají obvykle z existence parků ve svém okolí užitek, ale vadí jim omezení, jež od správy parků dostávají. V případě Českého Švýcarska panoval již delší dobu spor zejména se dvěma obcemi - Krásná Lípa a Staré Křečany, které si stěžovaly, že se dozvídají o záměrech parku pozdě a nedostávají všechny důležité písemné dokumenty. Ředitel Benda kritiku odmítal a poukazoval na to, že vše důležité se řeší na jednání Rady národního parku, kam někteří starostové nechodí.

Každopádně spor jíž delší čas gradoval, čtveřice starostů si byla letos v dubnu dokonce stěžovat přímo u Hubáčkové. Zmíněný požár pak vytvořil tak složitou a vyhrocenou situace, kterou už Benda neustál. Pro ministryni bylo navíc politicky citlivé vést spory spojené se dvěma národními parky. Výměna Bendy teď vychází kritikům jednoho z nich vstříc.

Souhlas pro jezy na Labi?

Pro další fungování Českého Švýcarska, především pro míru kompromisů při prosazování zásad ochrany přírody, bude klíčová osoba nového ředitele či ředitelky. Ministerstvo slibuje, že Bendova nástupce bude hledat formou výběrového řízení. Z něho by měl vzejít kompetentní člověk stran ochrany přírody, neboť právě to je podle zákona hlavním cílem národních parků.

Ministryně už dříve prohlásila, že na fungování NP České Švýcarsko se ani po požáru nic zásadního nezmění. Ochranáři, kteří fungování parku sledují, mají přesto obavu, aby princip ochrany přírody zůstal tím nejdůležitějším kritériem. Spor se vede například o míru kácení stromů v bezzásahových zónách. Po požáru panuje také obava, aby hospodaření parku příliš nediktovaly protipožární předpisy, například zda udělat průseky pro hasičská auta.

S funkcí ředitele NP České Švýcarsko je ale spojená i jedna konkrétní důležitá věc - vyjádření ohledně stavby jezu na Labi. Jde o dlouhodobé téma české dopravní politiky, protože jezy by měly zvednout hladinu Labe a zlepšit jeho splavnost. Národní park ale se stavbou nesouhlasí. Nový šéf by to měl možnost změnit.