Další pokus dohodnout embargo na ruskou ropu zkrachoval, Evropa míří k reputačnímu fiasku

Aktualizace, 30.4. 15:00: Snaha zástupců zemí Evropské unie dojednat v posledních hodinách před summitem lídrů podrobnosti téměř měsíc domlouvaného embarga na ruskou ropu byla neúspěšná. Zákaz jejího dovozu s dočasnou výjimkou pro přepravu ropovody by podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky měli večer podpořit prezidenti a premiéři, na finální podobě sankčního balíku obsahujícího embargo se však shoda očekává až po summitu. (čtk)

Ani po měsíci se členské státy EU nedohodly na parametrech ohlášeného odchodu od ruské ropy. Embargu dosud stál v cestě nesouhlas Viktora Orbána, úředníci Evropské komise proto o víkendu přišli s novým návrhem – ale ten v jednotlivostech rozdělil celou sedmadvacítku.

Debata bude pokračovat v pondělí dopoledne schůzkou unijních velvyslanců, kteří se pokusí těsně před začátkem summitu EU najít shodu. Pokud se to nepodaří, Evropa utrpí zásadní reputační újmu na pozadí Ukrajiny vzdorující brutální ruské agresi - a právě v den, kdy měli lídři EU deklarovat odhodlanost dál Kyjevu pomáhat. Summit začíná v pondělí odpoledne, politiky na něm čeká mimo jiné videokonference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve snaze překonat maďarský odpor navrhla Evropská komise dočasně vyjmout z embarga ropu přepravovanou ropovody, aby vnitrozemským státům typu Maďarska nebo Česka poskytla čas dobudovat alternativní infrastrukturu. Zakázán by byl od ledna příštího roku dovoz ruské ropy po moři.

Ačkoliv taková varianta měla a priori podporu, státy se rozešly nad jednotlivostmi. Ze zákazu měly být například přechodně vyjmuty tankery s ruskou ropou pro Bulharsko kvůli tamní specifické potřebě. Orbánova vláda si ale v reakci na to rovněž řekla o výjimku pro lodě, s čímž nesouhlasily ostatní státy.

Polsko pak do nového návrhu prosadilo zákaz přeprodeje zpracované ruské ropy do dalších států. Cílilo na to, aby maďarský gigant MOL, konkurent polského Orlenu, netěžil z prodeje levné ruské ropy okolním zemím, zatímco ostatní včetně Polska budou dovážet dražší ropu typu Brent.

Proti polskému požadavku se zase ozvalo Česko, které je na dovozu zpracované ruské suroviny zejména ze Slovenska závislé. „Chybělo by nám 35 až 50 procent roční spotřeby nafty, a to i kdybychom její vývoz ze země zakázali. Je to pro nás nepřijatelné,“ řekl Respektu zdroj v české státní správě blízký vyjednávání.

Evropská komise slíbila vypracovat nový návrh sankčního embarga, který předloží členským státům ještě dopoledne. Řada lidí zapojených do debaty ale vidí jen chabou šanci na dohodu. „Je v tom hodně technických aspektů. Budeme potřebovat týdny k dotažení embarga, i kdybychom se shodli na základu,“ sdělil Respektu mimo záznam evropský činitel v Bruselu.

Státy Evropské unie dovážejí zhruba 3/4 ruské ropy po moři a zbytek ropovody. Možný zákaz její přepravy loděmi – a vyjmutí ropovodů – tak má šanci uštědřit ruské ekonomice citelnou ránu. Do tamního rozpočtu proudí denně stovky milionů eur za prodej ropy a plynu do Evropy.

Česká vláda tvrdí, že lidem okolo šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen, kteří ropné embargo připravují, opakovaně popsala českou situaci se závislostí na dovozu paliva. Přesto požadavky Prahy nebyly zohledněny. Zdůvodnění pro to Češi nemají.

„Ještě v pátek jsme dostali návrh na zákaz tankerů a výjimku pro ropovody. S tím jsme neměli problém. V neděli bylo všechno jinak. Proč, to nevíme. V komisi je chaos, naslouchá se jen některým zemím,“ tvrdí citovaný český zdroj.

Neshoda na ropném embargu blokuje celý šestý balík sankcí, který EK navrhla na začátku května. Ruské palivo je jeho těžištěm, ale obsahuje i vyřazení největší ruské banky Sberbank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Mezi persony non grata v EU pak přidává hlavu ruské pravoslavné církve, patriarchu Kirilla.