Další Havlíčkova přihrávka. Do tendru může i trojský kůň, kterému dá Rosatom licenci

Když se minulý týden ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) pokusil urychlit připravovaný jaderný tendr na dostavbu Dukovan, největší pozornost vyvolalo rozhodnutí zaslat zadávací dokumentaci a bezpečnostní dotazník i ruskému Rosatomu. Mělo k tomu dojít bez schválení vládou a proti doporučení tajných služeb i bezpečnostní komunity, které Rosatom ve svých analýzách pro ministry označily za riziko pro národní bezpečnost.

Ministr z tohoto kroku nakonec po silné veřejné kritice a tlaku opozice ustoupil, zadávací dokumentace odeslána nebyla a bezpečnostní dotazník nebude připravovat ČEZ a ministerstvo průmyslu, jak plánoval. Mimořádná Bezpečnostní rada státu totiž v pondělí rozhodla, že se na něm budou podílet i tajné služby. Snaha vyjít vstříc Rosatomu nicméně pokračuje dál. Jak nyní zjistil Respekt a Aktuálně.cz, ČEZ a ministerstvo průmyslu udělalo zásadní změnu v celém tendru, která může nahrát právě ruskému uchazeči.

V zadávací dokumentaci, která čítá na pět tisíc stran textu, změnily definici oprávněného nabízejícího – tedy toho, kdo se do tendru může přihlásit. Zatímco doteď to mohla udělat jen společnost vlastnící know-how a práva k dodávané technologii a projektu jaderného reaktoru, ministr Havlíček teď přišel s tím, že to bude moci udělat i držitel licence na jaderný ostrov. Rosatom, jehož účast v zakázce si podle průzkumu veřejného mínění pro ministerstvo zahraničí nepřeje ani většina Čechů, by se tak mohl nově dohodnout s jakoukoliv firmou odkudkoli z Evropy, že od něj převezme licenci na jeho projekt.

Takové konsorcium by se pak mohlo vydávat za západní, ale ve skutečnosti by dodavatelem reaktoru byl nadále Rosatom, který by se za licencovanou firmu schoval. Průmyslové kruhy v Česku mluví o tom, že by mohlo dojít například k ruskému spojení se Škodou Jaderným strojírenstvím. Takové spojení by výrazně vylepšilo reputační pověst Rosatomu a projekt by tak mohl být vydáván za neruský. Fakticky by ale licenční firma byla jen prostředníkem, který by byl závislý na know-how a zdrojích ruského uchazeče.

Jsme připraveni

Před takovým scénářem varuje část opozice i expertů. „Tato změna je zřejmě záměrná, otevírá možnost formálně licenci Rosatomu převést na jakoukoliv evropskou firmu, možná to mají už domluvené,“ říká opoziční poslankyně a členka Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVNJZ) Helena Langšádlová (TOP 09).

Proti náhlé změně definice možných uchazečů, k níž došlo v březnu, minulý pátek protestoval v dopise adresovaném Bezpečnostní radě státu a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) dnes už bývalý vládní jaderný zmocněnec Jaroslav Míl. V pondělí ho vláda na návrh Havlíčka odvolala. Ministr to veřejně zdůvodňoval zejména tím, že Míl nemá potřebnou bezpečnostní prověrku. Ten však namítl, že ji nepotřebuje a poslední dva roky, kdy svou funkci vykonával, ji vláda po něm nepožadovala.

Pád Míla je tak bezpečnostními složkami i opozicí vnímán jako snaha zbavit se kritika nestandardních změn v soutěži, který se navíc v problematice dlouhodobě orientoval a byl schopný tvořit oponenturu ČEZ i ministerstvu průmyslu.

Ministr Havlíček tvrdí, že se změnou v zadávací dokumentaci pokouší usnadnit situaci všem uchazečům, nikoliv jen Rosatomu. „Tímto postupem chceme zachovat otevřený přístup ke všem dodavatelům a předejít situaci, kdy by některý z těchto uchazečů nemohl nabídnout produkt jen z takovýchto formálních důvodů. Naše kontrola nad projektem a naše práva zůstávají zachována. Stát může kdykoliv z důvodu zajištění bezpečnostních zájmů intervenovat, v každém případě vláda bude schvalovat seznam uchazečů, kteří budou přizváni do výběrového řízení, respektive dá svůj souhlas se zahájením tendru,“ uvedl Havlíček.

Respekt a Aktuálně.cz rovněž kvůli vysvětlení změny oslovily ČEZ. „Poptávková dokumentace se upřesňovala na základě diskusí s uchazeči a se zástupci státu. V minulém roce jsme několikrát jednali se všemi uchazeči, ti nám potvrdili, že přesné složení dodavatelského řetězce (hlavní dodavatel/subdodavatelé, popř. konsorcia) budou ustanovena až na základě znalosti technických a komerčních požadavků v poptávkové dokumentaci,” reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Sám Rosatom už dříve naznačil, že je připraven na scénář, kdy velkou část stavby budou dělat západní firmy. „Rosatom je připravený na dodavatelskou strukturu, která bude v případě Dukovan klást důraz na vysokou míru české a evropské lokalizace,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel společnosti Rosatom Central Europe Zdeněk Šíma. Právě to, že si část z více než dvousetmiliardového koláče za výstavbu ukousnou české firmy, je jedním z argumentů, které při prosazování Rosatomu používá i jeho zastánce prezident Miloš Zeman.

Další  nejistota

Popisované změny vznikly bez konzultace s výborem pro výstavbu jádra, kde sedí nejen vládní ministři, ale i představitelé parlamentních opozičních stran. A jejich původ nezná ani bývalý zmocněnec Míl. Podle něj ještě na jednání, které vedl 11. března, byla domluvená jiná dokumentace bez těchto změn. S novou verzí přišel  ČEZ, který by z pověření vlády měl reaktor soutěžit.

„Byl jsem překvapený, že když jsme se 11. března za účasti a souhlasu vicepremiéra Havlíčka na něčem domluvili, tak jsme 19. března obdrželi něco zcela jiného. Takovou úpravu neuděláte za 48 hodin. Změna zadání podle mě musela padnout už kolem 11. března,“ uvedl v rozhovoru pro Respekt a Aktuálně.cz Míl.

Vláda zatím stále nemá finální pravidla, která by měla reflektovat bezpečnostní varování tajných služeb. Mimo jiné ani to, zda bude přípustné, aby Rosatom figuroval v pozici subdodavatele vítězné firmy. Míl si ve výše zmiňovaném dopise Bezpečnostní radě státu stěžuje, že nové podmínky „zcela zbytečně zamlžily i definici dodavatele řídících systémů“ - namísto aby jasně řekly, že musí být ze zemí NATO či Jižní Koreje.

Rosatomu by navíc mohla nahrát ještě další změna, kterou ministr Havlíček prosadil. Jeho úřad totiž počítá s tím, že nyní budou mít uchazeči včetně Rosatomu půl roku na vypracování bezpečnostního dotazníku, a následně budou mít další půl rok na zhotovení samotných nabídek. To je ale o šest měsíců méně, než jim stát doteď sliboval. Experti mluví o tom, že taková změna pravidel hry může část účastníků odradit, aby se vůbec přihlásili a utratili tak stamiliony za přípravu – na přípravu mají málo času. Rusko, které skrze energetiku v minulosti ovlivňovalo dění v zemích, kam ji dodávalo, by to naopak odradit nemuselo.

„Každá z těch stran počítá s roční lhůtou. Plánuje na to lidi, plánuje na to peníze, plánuje na to rozdělení činností a aktivit jednotlivých odborných útvarů. Není to tak, že si vzpomeneme a uchazeči najednou stovce lidí řeknou, že mají zastavit práce na rozpracovaných projektech a začít dělat na něčem jiném. Takto to v žádné ze čtyř uvažovaných firem nefunguje. Mám veliké obavy, zda změna postupu, o které nikdo z dodavatelů nebyl informován a dovídají se o ní z médií, nevytvořila u vedení potenciálních dodavatelů určitou nejistotu, která povede k menší pozornosti věnované našemu projektu,“ řekl k tomu Míl.

Široká politická shoda na jaderném projektu se tak čím dál víc rozpadá. Senát na svém řádném zasedání tento týden Rusko označil za bezpečnostní hrozbu a vládu vyzval, aby ho do tendru nezvala. Předsedové pěti opozičních stran ve čtvrtek vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby kvůli postupu v tendru podal návrh na odvolání ministra průmyslu a obchodu Havlíčka z vlády. Lídři ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN také uvedli, že pokud by po volbách byli ve vládě, dali by šanci jen firmám, které nepředstavují geopolitické a bezpečnostní riziko.

Podle informací Respektu a Aktuálně.cz proti účasti Rosatomu v soutěži protestovali u ministra Havlíčka i zástupci americké ambasády. Zdůraznili, že Rusko je nepřátelský stát NATO a upozorňovali i na bezpečnostní rizika.