Česko po volbách: Zmrazené platy, osvědčená taktika, odložený kongres

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Zase ten omikron

Vláda kvůli variantě koronaviru s názvem omikron od 11. ledna zkrátila karanténu i izolaci na pět dnů. Po ukončení karantény či izolace musí lidé ještě následujících pět dní nosit respirátor. Nově budou muset podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) do karantény i lidé, kteří covid prodělali v posledním půl roce nebo byli očkovaní. Od 17. ledna se také bude povinně testovat ve firmách. Testování se bude týkat všech zaměstnanců soukromých i státních firem a organizací, živnostníků a také jednatelů společností. Testovat se podle Fialovy vlády nebudou muset lidé, kteří pracují z domova nebo nejsou rizikem pro ostatní.

Zmrazíme a uvidíme v Senátu

Vláda Petra Fialy chce, aby se platy politiků, soudců a státních zástupců od letošního února automaticky nezvyšovaly a zůstaly na stejné úrovni jako loni. Plat politiků od letošního ledna vychází z částky 89 155 korun, nicméně podle schváleného návrhu zůstane základna stejná jako loni a předloni a měla by činit 84 060 korun. U soudců to místo 106 986 korun bude 100 872 korun a u státních zástupců po zmrazení místo 96 287,40 koruny pro letošek 90 748,80 koruny (výše platů se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy, a částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce).

Ačkoliv roste inflace, kabinet se rozhodl kvůli stavu ekonomiky zvýšit platy jen těm, kteří v první linii bojují s covidem-19. Z justice však zní kritické hlasy. Soudci se navíc už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly – a to mimo jiné kvůli ohrožení jejich nezávislosti. I když ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka uklidňuje, že v tomto případě by u Ústavního soudu takové podání neuspělo, je možné, že to brzy budeme mít možnost vážně zjistit. A nebo také ne: kromě sněmovny, kde má vláda většinu, je potřeba souhlas Senátu, který už loni v říjnu zamítl pětileté zmrazení platů ústavních činitelů.

Mimořádné schůze jako osvědčená taktika

Jestli by někdo měl zmínit charakteristický rys minulé Poslanecké sněmovny, které dominovaly hnutí ANO, ČSSD, SPD a komunisté, byl to počet mimořádných schůzí svolaný mimo jiné opozičními poslanci z dnešních vládních stran. A jak se ukazuje, ačkoliv se role prohodily, mimořádné schůze zůstávají základní opoziční strategií. Poslanci se příští týden mimořádně sejdou kvůli „peněžitým darům ze zahraničí“, které obdrželo vládní hnutí STAN. Schůzi ve středu svolala na čtvrtek 13. ledna předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) z podnětu 64 poslanců opozičních hnutí SPD a ANO. V tiskové zprávě hnutí STAN, která na svolání schůze reagovala, mimo jiné stálo, že přijímá dary pouze od právnických osob se sídlem v ČR nebo od českých občanů.

Už dříve hnutí STAN uvedlo, že dary, které dostalo, byly v souladu se zákonem. A ohradilo se vůči spekulacím o darech i o tom, že by se někdo mohl jejich prostřednictvím snažit o ovlivňování politického rozhodování. Podle dostupných informací tak jde spíše o tah opozice v podobě ANO a SPD. Mimořádná schůze se nakonec nemusí uskutečnit, když sněmovna neschválí návrh jejího programu - nicméně navzdory tomu se otevře prostor pro diskusi, i když omezenou. Tím se na chvíli zasekne tradiční chod dolní komory a zpomalí se prosazování změn, které si sněmovní většina, a tím pádem také vláda naplánovala.

Sejdeme se jindy

Kongres občanských demokratů se 15. ledna nakonec neuskuteční. Vedení jeho konání odsunulo kvůli epidemické situaci. Předseda ODS a premiér Petr Fiala uvedl, že na jaře se budou moct delegáti sejít osobně. Přesný termín zatím strana neurčila. Kongres pořádá ODS pravidelně po dvou letech. Naposled 18. ledna 2020 Fiala obhájil svůj mandát, když získal podporu víc než 90 procent delegátů.