Češi chtějí dostat do Prahy Bidena na summit s EU. Už oslovili Američany 

Česko by rádo zahájilo druhé předsedání Radě EU velkolepě - usiluje o summit lídrů sedmadvacítky s americkým prezidentem Joem Bidenem v Praze. O uspořádání vrcholné schůzky s Američany během předsednictví, které začne letos v červenci, se mluví dlouho. Zmiňoval ho už bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a setkání na nejvyšší úrovni na Hradě během českého půlroku v EU vyslovil jako přání i Miloš Zeman.

Vláda Petra Fialy (ODS) teď udělala směrem k Američanům první kroky. V půlce ledna mluvil se svým americkým kolegou Antonym Blinkenem šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a summit EU-USA v Praze byl jedním z bodů jejich rozhovoru. „Pan ministr navrhl možnost tohoto summitu a americká strana to vzala na vědomí,” potvrdila Respektu mluvčí Lipavského Lenka Do.

Osobně do Washingtonu se stejnou misí na konci ledna odjela poradkyně Petra Fialy pro evropskou politiku Jolana Mungengová. O zájmu ČR uspořádat americko-evropskou schůzku mluvila s lidmi z tamního ministerstva zahraničí, s poradci Bílého domu i zástupci kongresmanů, kteří se orientují na Evropu a transatlantické vztahy.

Výsledkem těchto kroků má dle informací Respektu být, že Američané vzali český zájem vážně a summit a priori nevyloučili. „Sdělili, že tuto možnost předají dál a výš, což znamená Bidenovým lidem,” řekl Respektu mimo záznam zdroj z diplomacie.

Jako s termínem Češi předběžně pracují se začátkem července. V létě bude Joe Biden v Evropě, konkrétně 29. - 30. června na vrcholné schůzce Severoatlantické aliance v Madridu. A idea Čechů je, že by z Madridu se začátkem českého předsednictví EU Biden přeletěl do Prahy na debatu jen s Evropany.

Podle znalců americké politiky by Biden s takovým summitem souhlasil, pokud by z něj odjel s nějakým přínosem pro USA. To může být cokoliv od závazku Evropanů převzít odpovědnost za obranu východního křídla NATO přes dodávky amerického plynu do Evropy až po obchodní spolupráci USA a EU na globálním hřišti proti Číně.

Rámcem schůzky by měly být obecně americko-evropské vztahy. Přesnou náplň tak ovlivní i to, jak Evropané obstojí tváří v tvář nynějšímu ruskému vyhrožování Ukrajině. „Právě kvůli dění na Ukrajině je mimořádně důležité, aby Evropané s Američany táhli za jeden provaz. Má smysl tenhle vztah aktivně pěstovat a americko-evropský summit by byl tímto krokem,” řekl Respektu europoslanec za ODS a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra.

Ve prospěch schůzky muže hrát i symbolika, konkrétně to, že letos uplyne 20 let od summitu NATO v Praze, na kterém dostalo sedm východoevropských zemí včetně Slovenska pozvánku do aliance. Demokraté, kteří nyní vládnou Bílému domu, by také mohli mít zájem podpořit Fialovu vládu - považují ji za první vlaštovku možného odklonu Střední Evropy od trumpovského populismu. Proti summitu naopak může mluvit případná absence společné agendy a také osoba formálního hostitele pražské schůzky, proruského prezidenta Miloše Zemana.

Češi mají s americkými summity zkušenost. Už během prvního předsednictví EU v roce 2009 se v Praze konala americko-evropská schůzka, tehdy za přítomnosti Baracka Obamy. Summit proběhl v dubnu, po pádu Topolánkovy vlády, a kvůli sporům mezi USA a Evropou o způsobu řešení finanční krize, které setkání nepřekonalo, ho americká diplomacie označila za zbytečný.

O rok později se nicméně Obama do Prahy vrátil. V roce 2010 tu podepsal dohodu o omezení počtu jaderných zbraní ve světě s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.