Buďte ostražití vůči projevům nenávisti, která začíná prorůstat i českou společností

Bylo to hodně symbolické. Demonstraci Společně proti nenávisti, která se uskutečnila ve středu večer v horní části pražského Václavského náměstí, předcházelo jen pár hodin před tím na Slovensku poslední rozloučení s obětmi teroristického útoku - s Jurajem v Žilině, s Matúšem v Bratislavě.

Symboliku navíc posílilo také zdánlivě nesouvisející dění v Česku - právě ve středu poslal Okresní soud v Kladně do vězení na deset, respektive šest měsíců dva dezinformátory, kteří vyzývali k útokům na Ukrajince. Soudce Vít Sochovský zdůvodnil přísný trest pro Patrika Tušla a Tomáše Čermáka společenskou nebezpečností, kterou podobné výzvy představují. Slova vyzývající k násilí mohla vést k akci, shrnul soudce.

A to bylo také hlavní poselství středeční akce, které přesahovalo uctění památky Juraje a Matúše, přestože na projevy účasti a smutku samozřejmě také došlo. Jestli ale měla série projevů, které během dvou hodin zazněly z pódia, něco společného, pak to byl právě důraz na “sílu slova” - na varování před nebezpečím, které plyne ze soustavného napadání, zpochybňování či odsouvání na okraj společnosti, kterému LGBT+ lidé čelí nejen Slovensku, ale i v Česku. A které může reálnému násilí předcházet a dláždit k němu cestu.

“Buďte ostražití vůči projevům nenávisti, která začíná prorůstat i českou společností,” varoval Roman Samotný, majitel bratislavského baru Tepláreň, před nímž k vraždám došlo. Projevy netolerance mohou mít nejrůznější podobu  a dochází k nim v politice, v médiích, ve veřejném prostoru, u lékaře, v práci i ve škole. Czeslaw Walek, šéf iniciativy Jsme fér, zmínil projevy v Poslanecké sněmovně, které gaye a lesby vykresluje jako zoofily či pedofily. Jeho kolegyně ze Jsme fér, právnička Adéla Horáková, připomněla debaty o “ochraně” tradiční rodiny, které rétorikou posilují dojem, že gayové a lesby jsou nebezpeční; proč by jinak bylo nutné před nimi něco chránit?

Zazněly tu výsledky výzkumu, podle něhož se v práci “vyoutovalo” pouze něco málo přes čtvrtinu LGBT+ lidí. Více řečníků pak připomnělo dehumanizující praxi, která nutí translidi, aby se během procesu změny pohlaví nechali vykastrovat. Praxi, která v Česku pokračuje jako v jedné z posledních evropských zemí a kterou kritizují evropské instituce či Evropský soud pro lidská práva.

Šéfka zastoupení Evropské komise v ČR Monika Landmanová zmínila odpor, který je mimo jiné z Česka (a také Maďarska a Polska) veden proti snaze EK rozšířit na celoevropské úrovni seznam trestných činů o nenávistné projevy. “Měli bychom řádně nasvítit zlá slova, bojujme proti zlým slovům,” řekla k tomu další z vystupujících, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. “U slov to totiž nemusí skončit,” doplnil herec Jan Cina.

Od řady řečníků zazněla podpora výzvy, kterou českým politikům minulý týden adresovala skupina třiadvaceti organizací, jež rovněž stály za organizací středečního shromáždění. Výzva, pod níž zatím se sešlo téměř devatenáct tisíc podpisů, požaduje kromě ukončení zmiňované podmínky pro změnu pohlaví také uzákonění manželství pro všechny a změnu trestního zákoníku tak, aby LGBT+ lidé získali stejnou ochranu před předsudečnými útoky, jakou mají lidé, na které jiní útočí z rasových, národnostních či náboženských důvodů.

Jistou naději představoval slib aktuální zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové, že výzvu podporuje a že se bude požadované změny legislativy u vlády prosazovat.