Biden Islámskému státu: odcházíme, ale dostaneme vás

Není to ani dva týdny, co Tálibán ohlašoval konec války v Afghánistánu. Bylo to ovšem pouze zbožné přání islamistické skupiny, která po rychlém zhroucení proamerického režimu snila o definitivním vítězství. Čtvrteční teroristický útok na letiště v Kábulu a blízký hotel ukázal, jak omezeně má Tálibán zatím situaci v rukou.

K akci se přihlásila odnož Islámského státu, tedy organizace, jež před časem ovládala rozlehlá území v Iráku a Sýrii. Při atentátu zahynulo 13 amerických vojáků, desítky civilních Afghánců snažících se prchnout ze země a také neznámý počet bojovníků Tálibánu. Ti podle tvrzení americké armády již v předchozích hodinách zmařili několik dalších útoků ze strany IS. Američané se na jejich ochranný perimetr okolo letiště vlastně spoléhali - v paradoxním tichém aktu spolupráce mezi vítězem války a stahující se poraženou armádou.

Pokud jde o Islámský stát, mohou mít v tuto chvíli skutečně Američané s Tálibánem společného nepřítele. Tálibán si v tuto chvíli zjevně přeje mír a „klid na práci“, aby mohl upevnit svou vládu nad Afghánistánem. Američané chtějí po dvaceti letech odejít, byť by si svoje stažení zřejmě představovali jinak. IS chce v bojích pokračovat a Tálibán považuje za americké zaprodance, ne-li přímo plod tajné dohody s americkou CIA. Americké válčení na Blízkém východě je v dlouhodobé strategii mezinárodních islamistů způsob, jak pouštět bohaté velmoci donekonečna žilou. Útok - a další, jež se očekávají - je zjevně snahou vyvolat chaos a udržet Američany a jejich spojence zamotané do konfliktu.

Tálibán rozhodně nemá situaci v Afghánistánu pevně v rukou. Na jedné straně je tu odpor v údolí Pandžšír, méně v centru pozornosti jsou právě skupiny radikálních islamistů, jako je IS nebo al-Káida. Země je v tuto chvíli zjevně paralyzovaná, ekonomika nefunkční a rychlé vítězství Tálibán dost možná zaskočilo - proměnit se v řádu dní z partyzánů ve správce obrovské země je náročné, zcela bez ironie.

Někteří zpravodajové mají podezření, že Tálibán může dokonce v nastalém chaosu znovu ztratit Kábul, neboť v něm jednoduše nemá dostatek mužů k udržení kontroly. Skutečnost, že není schopen zabránit útokům IS, přestože byly předem ohlášené a přestože Američané oficiálním protivníkům postoupili informace vlastních výzvědných služeb, o něčem svědčí.

Co přesně se bude v následujících hodinách a dnech odehrávat, opravdu není snadné odhadnout. Prezident Joe Biden tento týden zklamal své spojence, když oznámil, že americká armáda skutečně opustí letiště 31. srpna. Vyhrocená situace naznačuje, že i toto datum je možná příliš optimistické. Spojené státy dokázaly ze země evakuovat téměř sto tisíc spolupracovníků, na druhé straně i oficiálně mluví o patnácti stovkách Američanů, jež se naopak do bezpečí dostat nepodařilo.

Také Británie otevřeně hovoří o tom, že kvapná evakuace nedokáže dostat ze země všechny, kteří by to potřebovali. Americký prezident a jeho tým dodávají, že 31. srpen je nejzazším datem vyklizení kábulského letiště, nikoliv okamžikem, kdy se Spojené státy přestanou pokoušet zachránit své občany a afghánské spojence. Teroristům pak vzkázal: „Nezapomeneme, neodpustíme, dostaneme vás.“

Jestliže je pozornost v tuto chvíli zaměřena na letiště v hlavním městě, chaotické scény se odehrávají také na pozemních hraničních přechodech, kudy se snaží odejít další stovky tisíc Afghánců. Situace je nepřehledná a vývoj je zralý vrtnout se jakýmkoliv směrem. Afghánistán se možná vrací pod vládu Tálibánu - a možná do dalšího dějství nepřehledné občanské války plné utrpení a překvapivých spojenectví.