0:00
0:00
Zkumavka10. 2. 20115 minut

Británie zavedla "uhlíkové pětiletky"

Astronaut

„Chci, aby moje vláda byla nejzelenější vládou všech dob,“ prohlásil v květnu 2010, krátce po svém uvedení do úřadu, britský ministerský předseda David Cameron. Laťka je ovšem vysoko už od časů Cameronova předchůdce Gordona Browna, alespoň pokud jde o plány, jak bojovat proti změně klimatu.

Britský přístup je v tomto ohledu zřejmě nepřísnější na světě. V roce 2008 země přijala klimatický zákon – Climate Change Act, který stanovuje, jak mají klesat emise skleníkových plynů: do roku 2020 se mají snížit o 34% a do poloviny století o 80% oproti roku 1990. V tom se britský závazek příliš neliší od závazků řady jiných zemí. Důležité ale je, že celý plán ukotvuje závazná právní norma. Proto jej nelze jen tak nedodržet nebo otupit.

↓ INZERCE

Případné zmírnění zákona by muselo projít parlamentem, což by vzbudilo pozornost a vyvolalo veřejnou debatu. A nedodržení by mělo vážné důsledky: „Jestliže nám splnění emisního cíle výrazně unikne, může nás to stát miliardy liber,“ řekl na nedávném semináři pořádaném v Praze, kde byl klimatický zákon představen, Phil Reed z britského Ministerstva zahraničních věcí. Zákon totiž vyžaduje, aby Británie v takovém případě kompenzovala přebytečné emise nákupem emisních povolenek na evropském trhu.

Je zajímavé, že u nás nevyvolal britský zákon téměř žádnou pozornost. Mohl by se přitom stát snadným terčem výsměchu českých klimaskeptiků. Třeba proto, že zavádí jakési „uhlíkové pětiletky“ (five-year carbon budgets) – pětiletá období, z nichž každé má vlastní emisní cíl. První „pětiletka“ vyprší na konci roku 2012 a vyžaduje se v ní snížení emisí asi o 6,5%. V zemi, kde kdysi vládla Margaret Thatcherová, by český konzervativec zavedení něčeho takového asi nečekal.

Největší emisní úspory plánuje Británie ve výrobě elektřiny, v dopravě a ve vytápění budov. Vláda chce připravit půdu pro masivní nástup větrných turbín a dalších obnovitelných zdrojů, usnadnit cestu na trh elektromobilům, finančními podněty motivovat občany i firmy k tepelné izolaci budov a šetrnějšímu vytápění. Mají vyrůst nové jaderné elektrárny. Stranou by neměla zůstat ani technologie zachycování uhlíku před tím, než unikne do ovzduší (hlavně v elektrárnách) a jeho ukládání pod zem.

Jde tedy o skutečnou přestavbu britské ekonomiky, její dekarbonizaci. Výpočty dokonce ukazují, že výroba elektřiny musí být do roku 2050 dekarbonizována stoprocentně – jinými slovy, pokud budou v polovině století do atmosféry ještě proudit emise z elektráren na fosilní paliva, musejí být nejprve kompletně zbaveny skleníkových plynů.

To všechno nebude snadné. Emise v Británii sice oproti roku 1990 výrazně poklesly a země plní svůj kjótský cíl, docela velká část poklesu se však odehrála v 90. letech. Mezi roky 2002–2008 emise stagnovaly nebo klesaly jen mírně, například díky náhradě uhlí zemním plynem. Pak přišla světová hospodářská krize a emisní křivky zamířily prudce dolů, takže země se nyní zdá být na dobré cestě ke splnění první emisní „pětiletky“. Co ale udělá s emisemi oživení ekonomiky, zatím nevíme.

Názory na to, zda je celý plán reálný, se liší. S kritikou vystoupila před dvěma lety profesní organizace britských inženýrů (Institution of Mechanical Engineers), podle níž emisní cíle nelze splnit, alespoň ne v požadovaném čase. Zabrání tomu například nedostatek prostředků k vybudování požadovaného množství větrných turbín. Nedostávat se má třeba lodí, jež by stavěly mořské větrné parky – britští inženýři upozorňují, že větrné farmy bude současně budovat i řada jiných zemí, třeba Nizozemsko a Německo, což přinese tvrdé soupeření o kapacity. Nereálný je dle inženýrské společnosti i počet jaderných elektráren, které by se musely postavit.

Jiné hlasy tak pesimistické nejsou. Becca Downingová z britského Ministerstva pro energetiku a klimatické změny představila na pražském semináři scénáře ukazující, k čemu mohou vést kombinace různých opatření v oblastech, jako je výroba energie, doprava, průmysl, vytápění a podobně. Z tohoto interaktivního modelu vyplývá, že emisní cíle splnit lze, ovšem pouze tehdy, když klesne spotřeba energií. „Potřebujeme, aby lidé změnili své chování,“ upozorňuje Downingová.

V této souvislosti je podstatné, že vládní plán i s ním související klimatický zákon má podle Phila Reeda podporu britské veřejnosti. Důležitou roli tu sehrála známá Sternova zpráva, podle níž vyjde nečinnost v konečném celosvětovém součtu dráž než účinná obrana před klimatickou změnou.

A ještě jedna zajímavá věc na semináři zazněla: Česko svoji klimatickou politiku dosud nemá. Chystá ji už od roku 2004, stále však není hotova. Její první verzi smetla Topolánkova vláda ze stolu v roce 2008 a než nabyla finální podoby verze nová, kompletně přepracovaná, smetl běh dějin Topolánkovu vládu. Další, opět zcela nová verze by měla být brzy dokončena a do června předložena současné vládě, která by ji měla přijmout do konce roku. Brzy bychom se tedy měli dozvědět, co chce Nečasův kabinet podniknout proti změně klimatu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články