Důvodů proč se Miloš Zeman vrací, bude zcela jistě víc – například touha mít opět moc nebo se pomstít za prezidentskou volbu. Jeden by ale rozhodně neměl zapadnout. Zprávy, že se v Zemanově straně budou vedle Miroslava Šloufa angažovat podnikatel (a předlistopadový vysoký armádní funkcionář) Zdeněk Zbytek, exšéf Slušovic František Čuba nebo bývalý Zemanův ministr školství Eduard Zeman (kauza Internet do škol) dávají tušit, že tu asi půjde i o něco jiného.
Tihle lidé a na ně napojení podnikatelé jsou už delší dobu alespoň částečně odříznuti od vlivu na státní správu, a tudíž i od přístupu k lukrativním veřejným zakázkám. Na jejich místo nastoupili nové a hodně dravé finanční skupiny jako Penta nebo J&T. Podle všeho někde tady leží klíč k pochopení, proč vzniká nová Zemanova strana. Šloufovi a spol. už prostě byznys nekvete jako za časů Zemanova vládnutí. Návrat k moci by to ale mohl opět změnit.
Moc nechápu, proč někteří kolegové škodolibě glosují, jak může Zeman a spol. zatopit Paroubkově ČSSD. Jistě, Jiří Paroubek je populista, který nikdy nepředstavil žádnou inspirativní vizi. Na rozdíl od Zemana ale stojí v čele čitelné strany, která se opírá o dlouholetou demokratickou tradici. Naopak o tom, co chce expremiérova partaj, kdo všechno ji zastupuje a kam chce Česko kormidlovat, nevíme nic. Místo toho jen Zeman poskytuje prostor pro šíbry, jejichž cíle jsou hodně neprůhledné.
Jestli si někdo přeje oslabení ČSSD Zemanem, otevírá tím dveře pro velkolepý rozkvět korupce a klientelismu. Ne že by v tomhle směru byla ČSSD neposkvrněná panna, ale alespoň v ní vždy – byť se zpožděním – zafungovaly očistné mechanismy (např. odchod Stanislava Grosse). Zemanovo lpění na Šloufovi svědčí spíš o opaku.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
