Na případ justiční mafie, která ve prospěch Topolánkovy vlády zametla pod koberec vyšetřování korupce jejího vicepremiéra, se člověk může dívat ze dvou úhlů. Buď jako na totální selhání špiček zdejší spravedlnosti, nebo jako na důkaz, že stačí jeden dva lidé, kteří se nechtějí nechat zlomit, a náhle i ty nejmocnější jsou v úzkých.
Žalobce Ivo Ištván od počátku ohýbání práva v kauze Čunek kritizoval. Brzy na to také doplatil, nejdřív byl bez jediného slova protestu nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké – jedné z hlav tzv. mafie – odvolán z funkce olomouckého Vrchního státního zástupce a hned pak byl za svoji kritiku šikanován pracovním přeložením sto kilometrů od svého bydliště, aniž by to s ním kdokoliv předem probral.
Ištván se s tím nikdy nesmířil a rozhodl se svá práva hájit u soudu. Úspěšně. Minulý týden mu dal ostravský krajský soud za pravdu s tím, že „šoupat“ s člověkem z místa na místo kvůli jeho názorům není možné.
Zdejší justice tak opět prokázala jistou rezistenci vůči svému ohýbání. Díky lidem jako je soudce Vojtěch Cepl ml. (představitele justiční mafie usvědčil v otevřeném procesu z manipulací) nebo Ivo Ištván tu spravedlnost stále není jen trapným cárem papíru, který by mohli současní vládci politiky i justice cupovat jako trhací kalendář.
Ostatně jednou se to třeba bude hodit i Renatě Vesecké, až i ona už bude „jen“ řadová občanka, která se bude chtít domoci svých práv, třeba kvůli šikanování ze strany nových mocných. Škoda jen, že ji to bude muset dojít tak pozdě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
