Mami, půjdeme do zoo? Podívat se na černochy

O  pařížské výstavě Exhibitions: L’invention du sauvage už psal před časem Jarda Formánek v článku Senzace jménem „divoch“. Nedávno se mi dostal do rukou katalog z této výstavy.

Při listování stovkami stran fotografií a obrázků zachycujících, jak s oblibou zesměšňujeme či ponižujeme všechny „odlišné“, běhá člověku mráz po zádech. A nejděsivější pro mě byly právě snímky z francouzských, ale i německých a dalších zoologických zahrad, kde ještě před sto lety bývali vcelku běžně vystavováni v oplocených prostorách a někdy i klecích lidé „dovezení“ z Afriky, Indonésie a dalších exotických míst. Byli opatřeni cedulkami se zemí původu a umístěni do bezpečné vzdálenosti od návštěvníků, chyběl jen nápis „nekrmit“.

Vystavování Afričanů ale není jen výsadou minulého století – před sedmi lety uspořádala zoo v Německém Augsburgu exhibici s názvem „African village“, kde se měly ve „výběhu“ promenádovat rovněž lidské „exponáty“.

Podobné výstavy probíhají i dnes, například v Číně funguje několik tzv. etnických vesnic. V Říši středu tvoří přes 90 % obyvatel etničtí Chanové, kteří postupně potlačili zbývajících 55 etnických menšin. (Dávat najevo svoji menšinovou etnicitu bylo zapovězeno zejména za Kulturní revoluce.)

Členové těchto skupin žijí zpravidla v odlehlých venkovských částech země, kam se turisté zvenku i řadoví Číňané dostanou málokdy. V různých městech, např. Šen-čenu (obchodní křižovatce na hranici s Hongkongem), proto vznikají tzv. etnické vesnice, tedy zábavní parky, v nichž jsou zástupci těchto menšin umístěni a kde si je mohou návštěvníci do sytosti prohlížet.

Kromě toho, že tam žijí v „tradičních“ obydlích, předvádí na pokyn své tance, uvaří jídlo apod. Zda tráví svůj život mezi plastovými kulisami, na druhém konci země než žije jejich rodina, dobrovolně, je otázka.

Na podobné etnické „atrakce“ narazí člověk při letních toulkách světem každou chvíli. Potom stojí za zvážení, jestli se náhodou také nejedná o takovou malou lidskou zoo. Mnozí zřejmě trylkují na povel turistů dobrovolně, určitě ale ne všichni, a je otázka, zda podobná vystoupení podporovat.