Pozor, mělčina

Až po vás. Touto jednoduchou větou by se dala shrnout situace před prosincovou konferencí o klimatu v dánské Kodani, kde by se měly státy domluvit na tom, jaká globální dohoda nahradí po roce 2012 Kjótský protokol. Má jít o snad nejambicióznější mezinárodní smlouvu všech dob, ale je také možné, že z ní zůstane jen rozpačitý kompromis. Nelze totiž říci, že by se jednotlivé země předháněly v ochotě vzít na sebe výrazný díl odpovědnosti. Spíše opatrně vyčkávají, s čím přijdou ostatní.

Pokud bychom si ohřívající se planetu představili jako obrovskou loď, která se šine vstříc mělčině, viděli bychom, že na kapitánském můstku, kde vlaje evropská vlajka, panuje jistá vůle otočit kormidlem. Sedmadvacet důstojníků sice není úplně zajedno, hovoří však o tom, že je třeba změnit směr bez ohledu na problémy, které rychlý manévr způsobí. Zato jinde na lodi nepanuje shoda. Strojovna je rozhádaná a kotelna dává najevo, že chybný kurz nezavinila, a má-li z komína unikat čistší kouř, budou muset ti na palubě sáhnout hodně hluboko do kapsy.

Řada zemí včetně těch chudších v principu souhlasí s cílem, jehož má summit v Kodani dosáhnout: nedovolit, aby se průměrná teplota planety zvýšila o více než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou (zatím vzrostla o 0,8 ºC a o dalších 0,6 stupně pravděpodobně vzroste, i kdyby veškeré emise okamžitě ustaly). Na tom, jak udržet ohřívání Země pod kýženými dvěma stupni, se však dva měsíce před klíčovým summitem svět neshodne.

„Přijatelné“ oteplení planety (o 2 ºC) by přitom nejméně dvěma miliardám lidí přineslo nedostatek vody, nastartovalo by zvyšování hladiny moří trvající stovky let, mnohé oblasti světa by se staly méně úrodnými apod. (důsledky změn klimatu podrobněji viz Respekt 40/2009). Věc je o to složitější, že podle nejčernějších scénářů hrozí ještě mnohem výraznější růst teploty, než je ten, o kterém se běžně diskutuje: podle nejnovější studie britské meteorologické služby, představené na půdě Oxfordské univerzity, stoupne teplota už do roku 2070 o celé čtyři stupně Celsia, budou-li současné trendy pokračovat.

Jak tomu zabránit? Největším zklamáním je zřejmě postoj Spojených států. Po nástupu amerického prezidenta Baracka Obamy se čekal dramatický obrat v dosavadním vlažném postoji vůči hrozbě globálního oteplování, ten se však rodí jen zvolna. Amerika se sice chystá investovat desítky miliard dolarů do „čistých“ zdrojů energie, na druhou stranu však Obama odmítá přijít s jasnými závazky, jak v nejbližších letech omezit emise skleníkových plynů.

Celý článek čtěte v Respektu 41/09 

On-line rozhovor k tématu s Janem Dusíkem 6.10. od 11:00 na respekt.cz.

On-line rozhovor s Kateřinou Husovou 7.10. od 11:00 na respekt.cz.