Nová levice přichází
Připomínají trochu americké konzervativní radikály z Tea Party, byť jsou jim jejich cíle na hony vzdálené. Na české scéně vyrůstá spontánně zezdola hnutí levicových aktivistů a intelektuálů. Mladá levice se dělí na nesčetné navzájem se svářící proudy, k sobě ji ale váže nechuť k tomu, jak vypadá zdejší společnost, nedůvěra k tradičním partajím a touha po zásadní změně.
Vít Lesák (31) se dnes za to trochu stydí. „Nechápu, jak jsem tomu mohl podlehnout, jak jsem to mohl tak nekriticky přejímat,“ usmívá se čerstvý třicátník nad šálkem čaje v kavárně pražského Divadla Komedie. Rodák z Opavy nepodlehl náboženské sektě ani zločineckému kartelu – rozpaky u něj teď vyvolávají roky, které strávil v domnění, že neoliberální pohled na svět je ten jediný správný.
Ještě před pár lety mohl pózovat v reklamě na český transformační sen klausovského střihu. Jeho otec se po listopadu vrhl na podnikání a dodnes má prosperující stavební firmu a rodina léta svorně volila pravici: ODS či později její liberální alternativy. Vít pak po gymnáziu odešel do Prahy studovat mezinárodní obchod na Vysokou školu ekonomickou a měl před sebou jasně narýsovanou budoucnost ekonomického analytika s nadprůměrným platem.
Jenže mladého ekonoma na konci studií posedl neklid. „Byl jsem nespokojený s tím, co jsem se na škole dověděl a naučil,“ vzpomíná. Odpověď se vydal hledat na prestižní London School of Economics (LSE) a tam se mu otevřel zcela nový svět: objevil Marxe a díla pozdějších kritiků liberálního kapitalismu. „Moji kamarádi v Česku se pohoršovali, ale neznat Marxe je diletantismus. Číst jej přece neznamená, že s ním ve všem souhlasím, ale abych ho mohl kritizovat, musím ho znát, a ne ho vytěsnit,“ říká Vít. Poznání, které mu tato četba a následné stáže v Chile či Angole přinesly, znělo: Svět je složitější a jeho problémy vyžadují jiný přístup než teorie o individuální odpovědnosti jedince a síle neregulovaných trhů. „Stal se ze mě levičák,“ směje se Vít.
Směr, kterým se vydal, pak definitivně stvrdila práce, již si vybral po návratu do Česka – ve vládní Agentuře pro sociální začleňování se pokouší změnit systém péče o chudé v kutnohorském regionu a na severu Čech v Trmicích u Ústí nad Labem. Mluví s úředníky, chodí do rodin. V terénu vidí lidi, kteří se do nelehké situace nedostali vlastní vinou, a nemají šanci se z ní ani sami dostat. „Přesto neoliberálové tyhle lidi přesvědčují, že si za to můžou sami, a pak je líčí jako nebezpečí systému, které je třeba potrestat,“ kroutí hlavou Vít Lesák. Ale zároveň říká, že o co víc ho ta nespravedlnost rozčiluje, o to větší energii vrhá do toho, aby to sám pomohl změnit, byť je mu jasné, že sám toho moc nezmůže.
Více čtěte v aktuálním dvojčísle Respektu 14–15/2012, které je stále v prodeji.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
