Léčba extází

Je docela symbolické, že chemická sloučenina MDMA byla německou farmaceutickou firmou Merck patentována přesně na Štědrý den roku 1912. Její zrození sice tehdy nikdo zvlášť neoslavoval – měla sloužit jako jeden z běžných polotovarů pro další chemickou syntézu. V jejím příběhu ale najdeme hned několik zmrtvýchvstání. To poslední se odehrává právě teď: MDMA, známá především ve své pouliční podobě jako „extáze“, se ukazuje být velmi nadějným prostředkem pro léčbu psychických traumat. Má nakročeno stát se první ilegální chemickou drogou, která dostane pozvánku do oficiální medicíny.

Těžké místo

Říkejme mu třeba Lukáš. Pravé jméno, povolání a region, kde žije, jsme slíbili držet v utajení. Lukáš vyžaduje anonymitu nejen kvůli sobě, ale především kvůli ochraně člověka, který mu nabídl terapeutické služby, jež jsou v Česku na hraně zákona. „Nikdy mě nezajímaly psychedelické látky, měl jsem k těmhle věcem nedůvěru,“ vysvětluje třicátník na úvod vyprávění. „Byl jsem vždycky analytický typ, který problémy řeší hlavou.“

Zhruba před deseti lety se však Lukášův život ocitl v krizi, v níž si s rozumem nevystačil. Měl problém navazovat vztahy se ženami, což v něm vyvolávalo mučivé pochybnosti, zda není gay. K tomu se přidávaly psychosomatické obtíže a časem začaly jeho mysl zaplavovat neodbytné myšlenky a obrazy, nad nimiž neměl kontrolu. „Zažíval jsem paniku a úzkost, bylo to, jako kdyby mi v hlavě vybuchovaly ohňostroje,“ vzpomíná Lukáš. „V jednu chvíli jsem dostal šílený strach, že se zblázním.“

Léky na uklidnění mu nepomohly, od své sestry ale dostal tip na psychoterapeuta z nedalekého okresního města, který prý s podobnými stavy umí pracovat. Už během prvních sezení přišla úleva, odborník Lukáše uklidnil, že jde o projevy osobní krize, jež zase odeznějí. Mladík se přestal podivných stavů bát a do jeho hlavy se vracel klid. A nejen to. „Sebeobjevování mě začalo bavit. Pochopil jsem, že to celé lze využít jako příležitost zjistit, kdo vlastně jsem,“ vypráví dnes.