Jaderná továrna tu nebude
S ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem o Gazpromu a nálepkovačích
Když ČSSD v posledních volbách málem porazilo hnutí ANO Andreje Babiše, zhasla Janu Mládkovi naděje, že jako stínový ministr převezme rezort financí, kde byl už dříve prvním náměstkem. Do vlády se pak málem nedostal ani jako ministr průmyslu, protože prezident Miloš Zeman vytáhl jeho starý hřích, kdy měl problémy s bezpečnostní prověrkou. Všechno pro něj ale nakonec dobře dopadlo a sociálnědemokratický politik už přes rok velí energetice, průmyslu a obchodu. Díky svým kontroverzním názorům přitom patří k nejviditelnějším členům kabinetu.
Souhlasíte s označením, že jste nejvíce proruský ministr v české vládě?
Ti, kdo to říkají, jsou „nálepkovači“. Já se považuji za českého politika.
Proč potom tak vytrvale zpochybňujete protiruské sankce, které v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem schválily Evropská unie i kabinet, jehož jste členem?
Především já jsem mnohokrát řekl, že si myslím, že by se měla ctít teritoriální integrita Ukrajiny. Což je názor české vlády a já ho zastávám též. Podporuji také asociační dohodu EU s Ukrajinou, kterou budeme projednávat v parlamentu. Zároveň ale chápu i obavy kolegů, kteří jsou vývojem na Ukrajině znepokojeni. Policie tam zavírá oči před tím, že bylo upáleno za nevyjasněných okolností padesát lidí v Oděse, a tak podobně. Nebo že se tam hlásí ke Stepanu Banderovi, což je samozřejmě velký problém. Když někdo prohlásí, že je „protiruský“, tak se mu všechno odpustí, včetně porušování lidských práv.
Jak to souvisí s vaším odmítáním sankcí?
Já jsem nikdy nevystupoval proti sankcím. Jen jsem se vždycky vyhýbal zjednodušujícím prohlášením, vždycky jsem však respektoval, že musíme dodržovat to, co jsme dohodli v rámci Evropské unie, protože stejnou hodnotu má zachování jednoty Evropské unie. Což také bylo zachováno a to jsem nevyjednával já, to vyjednával pan premiér. Můžeme se podívat, co se stalo v mezidobí, a je dobré poučit se z vývoje. V mezidobí se stalo to, že se Rusko dostalo do vážných ekonomických problémů, a položme si otázku proč? Do těch problémů se dostalo kvůli tomu, že je nízká cena ropy, země neprovedla strukturální změny a je závislá na tom, kolik stojí právě ropa, plyn a nějaké základní kovy. Plus musím připustit, že jedna část z těch sankcí funguje, a to část týkající se finančních trhů.
Promiňte, ale vaší politice pořád nerozumíme. V době, kdy EU stupňuje ekonomický tlak na Putinův režim, jste představil novou exportní strategii do Ruska. Tedy do země řízené autokratickým prezidentem s válečnickými ambicemi, kam zároveň Česko vyváží jen 3,14 procenta svého exportu. Vaše vláda Rusko ve své aktuální bezpečnostní strategii označuje jako hrozbu, vy s ním přitom chcete co nejvíc obchodovat a šířit o něm pozitivní zprávy. Jakou to má logiku?
Já si nemyslím, že ukrajinská krize bude trvat věčně. Dojde k nějakému řešení a podotýkám, že jsem si vědom toho, že my musíme najít vztahy i s novou Ukrajinou, jejíž vznik je realitou. To znamená Ukrajinou postavenou na úplně jiném principu než v minulosti, která se oprostila od něčeho, co bych nazval „východní panslovanství“, a se kterou musíme fungovat. Ale stejně tak bychom měli fungovat s Ruskem, protože české firmy ten export jednoduše nepřesměrují. My jsme se tady na ministerstvu ve druhém pololetí minulého roku snažili, aby celá ta situace měla co nejmenší dopady na českou ekonomiku, což se v zásadě povedlo, a hledala se nejen snaha, jak udržet export do Ruska, ale i alternativní trhy, přičemž nejsnáze se to přesměruje do blízkého okolí – zemí typu Běloruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, už jen díky podobné tradici. Potíž je v tom, že jakmile se rubl propadl o dvacet procent během jediného dne, tak to mělo dramatické dopady i na sousedy, protože nemají ruskou poptávku stejně jako my.
V rozhovoru pro HN jste uvedl, že strohá řeč čísel o českém exportu do Ruska nepodává kompletní obrázek o jeho významu, protože na rozdíl od obchodů s EU v byznysu s Ruskem jde o „produkty s vysokou přidanou hodnotou, takže firmy na tom exportu více vydělají“. Analýza ministerstva zahraničí říká, že ani to není pravda. Proč se alespoň stejně hlasitě nebijete i za jiné trhy, třeba za americké, kde naopak čísla ukazují, že na nich české firmy mohou skutečně dobře vydělat?
Tohle je mediální výchylka, protože já objíždím kdejakou zemi a do těch Spojených států se chystám také. Jenom mi nikdo nedá pokrytí na všechny tyto akce. Já jsem byl v Japonsku, v Koreji, ve Vietnamu, v Nepálu, v Indii, v Ázerbájdžánu, jen nedostanu takovou pozornost, jaké se mi dostává v jakékoli věci spojené s Ruskem. Média jsou na to prostě zaměřená. Ale není pravda, že nepodporuji export podle exportní strategie, kterou máme schválenou do všech teritorií. A v plánu jsou další země, včetně Latinské Ameriky a Maroka a tak podobně.
Půjde nyní do většího střetu s Andrejem Babišem? Co říká Evropské energetické unii? proč vláda neschválila aktualizaci energetické politiky? Proč navrhuje, že by měla v Česku vyrůst továrna na jaderné palivo? Nevidí jako problém, že kdyby se u nás vyrábělo ruské palivo, ovlivnilo by to i výběr dodavatele technologií pro nové jaderné bloky? Odpovědi čtěte v novém Respektu 13/2015, který vychází v pondělí 23. března (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].