Ať ty holky shoří v pekle

Cesta do budovy moskevského Taganského soudu vede přes tři policejní kontroly. Je první červencová středa a v soudní síni velikosti běžného obýváku přecpané desítkami novinářů je k zalknutí. Všechny kamery a fotoaparáty mají zaostřeno na prázdnou klec, tradiční prostor vyhrazený v ruských soudních síních pro obžalované.

Po hodině čekání vstupuje do místnosti ozbrojená eskorta a vede v poutech studentku pátého ročníku Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity, bývalou členku guerillové umělecké skupiny Vojna a matku čtyřletého dítěte Naděždu Tolokonnikovovou. Na sobě má džíny a tričko se španělským nápisem „No pasarán“ a obrázkem zaťaté pěsti. Vstupuje do klece, kde se jí jeden z policistů snaží odemknout pouta. Zámek se ale zasekl a ocelová oka nejdou sundat. Třiadvacetiletá Naďa se ironicky usmívá, fotoaparáty cvakají. Ostře sledované zasedání s první z členek uskupení zvaného Pussy Riot začíná.

Obhájci namítají, že spis čítající 2800 stran dostali k prostudování až počátkem června a nestačí je do obžalobou požadovaného termínu přečíst. „Vyšetřovatelům trvalo dva a půl měsíce, než dokončili psychologicko-lingvistický rozbor textu o několika řádcích Bohorodičko, vyžeň Putina a my dostaneme měsíc na skoro 3000 stran,“ argumentuje rozhořčeně jeden z advokátů Mark Fejgin. Obhájkyně Violetta Volkovová si zase stěžuje na podmínky, které k četbě sedmisvazkového spisu dostali. „Lze jej studovat pouze na půdě vazební věznice a jen v pracovních dnech, nelze jej kopírovat, takže se s ním nemohou seznamovat všichni najednou, ani mandantky ne, ale jeden po druhém.“ Mladá soudkyně Natalija Konovalovová argumenty advokátů poslouchá s unaveným výrazem v obličeji, co chvíli si podpírá rukou hlavu.

Manžel Nadi Tolokonnikovové Petr Verzilov sedí na dřevěné lavici hned vedle klece a v jednu chvíli ukazuje své ženě skrze mříže čerstvý výtisk deníku Kommersant. V něm se píše o koncertě americké kapely Faith No More, kde vystoupily nezatčené členky Pussy Riot a frontman kapely Mike Patton s barevnou čepicí na hlavě a podobiznou Pussy Riot na tričku zazpíval píseň We Care a Lot (Nám na tom hodně záleží). Policista stojící u klece Verzilova napomíná. Naďa se usmívá a pokyvuje hlavou na znamení, že pochopila.