Architektura zvířat
Stavět musí být snadné, když to zvládne i plankton
Lidé jsou stavitelé, a tak je zajímá, jak staví jiné zoologické druhy. Navíc se v posledních letech vracíme k „zelené“ architektuře, která splývá s prostředím a nespotřebuje mnoho energie, a tak hledáme analogie ve stavbách zvířat. Vždyť pokud by zvířata budovala stavby jako my, tak by snad mohla cítit jako my?
Stavby, které mění svět
Zřejmě nejznámější stavitelé světa jsou bobři, kteří vytvářejí celá jezera s přívodními kanály, primát ve stavění by si však nejspíš odnesli hlodavci a další zvířata, která si hloubí nory. Jihoafrické krysy, které většinou žijí osaměle, vytvářejí složité sítě tunelů a zásobních komůrek s průměrně čtyřiceti vchody. Rovněž evropský jezevec je schopný vyhrabávat rozsáhlé hrady, jejichž nejstarší partie jsou až deset tisíc let staré.
Nejde jen o velikost stavby, ale také o množství druhů, které ji využívá: V podzemních systémech jihoafrických termitů bylo napočítáno 150 druhů mravenců, v místech, kde housenky na svoji ochranu vytvářejí trubičky z listů bříz či topolů, žije až sedmkrát více hmyzu.
Z hlediska ochrany přírody se ukazuje, jak důležité jsou všechny členité prostory se škvírami a úkryty, jako suché zídky, staré stromy s dutinami nebo hromady tlejícího dřeva. Kolem nich vznikne mikrosvět složený z hmyzu, malých hlodavců a drobných ptáků. Pořádek je nepřítel nočních motýlů, slepýšů a zpěvných ptáků. Možná bychom mohli navrhnout jinou definici ekologické stavby – není to jen budova, která splývá se svým okolím a nepotřebuje skoro žádnou venkovní energii, ale stavba, která kolem sebe aktivně vytváří ekosystém. Začít by se mohlo komůrkami pro čmeláky nebo navrtanými cihlami, které přilákají samotářské včely.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].