Mysli jinak, ekonome (1)

To nejlepší, co teď můžeme udělat, je přemýšlet jinak, říká Soros studentům. Myslet jinak, opakuje ponaučení, které podle něj pro ekonomy z krize vyplývá. V centru Berlína proběhla během tří dubnových dnů výroční konference Institutu pro nové ekonomické myšlení (INET). Akce se zúčastnil také Tomáš Lindner, který pro vás bude vybírat nejzajímavější příspěvky. Začínáme přednáškou Lorda Adaira Turnera. Myslet jinak (I.) Výběr z berlínských přednášek o novém ekonomickém myšlení - Adair Turner Hledat správné odpovědi je důležité - ale ještě důležitější je klást si předtím ty správné otázky. Vynikající řečník lord Adair Turner v následující přednášce, která v berlínském hotelu Adlon končila v sobotu o půlnoci, hledá hlavní výzvy pro současné ekonomy. Nadhodím je zde jen ve velké zkratce a doporučím poslechnout Turnerovu přednášku až do konce. Někdejší ředitel expanze konzultantské firmy McKinsey do postkomunistických zemí a současný šéf britského úřadu pro regulaci finančního sektoru nejprve definuje tři dlouhodobé výzvy ekonomické vědy. 1.) Přehodnocení ekonomického růstu v bohatých státech. Pro chudé a rozvíjející se země je hospodářský růst stále prioritou, protože je podmínkou toho, aby se lidé vymanili z chudoby. Jenže v Evropě a Americe po dosažení určité základní životní úrovně už lidské štěstí na zvyšování hospodářského růstu tolik nezávisí. Lidi trápí spíše náhlý pokles jejich životní úrovně, nejistota, ekonomické šoky otřásající jejich životy. Proto by podle Turnera mělo být prioritou hospodářské politiky zajištění stability systému, nikoli vymáčknutí co největšího růstu a produktivity za každou cenu. To je pro spokojenost občanů důležitější a je to přesný opak politiky, která vládla před krizí roku 2008. Tehdy byly všemožné finanční inovace ospravedlněné tím, že pomohou ještě více zvýšit hospodářský růst; bez ohledu na riziko nestability a šoků. 2.) Mnohem obtížnější, možná neřešitelná bude podle Turnera další výzva: jak omezit společenskou nerovnost, která se zvyšuje všude na světě a v různých oblastech života? Je do značné míry výsledkem technologického pokroku - celosvětově nezvratně mizí pracovní místa ve výrobě a nahrazují je špatně placená, nejistá, ââ‚Źžflexibilníââ‚Źś zaměstnání; stále důležitější pro ekonomiku jsou softwarové firmy a replikace jejich výrobků (na rozdíl od těch materiálních, které vyžadovaly továrny) potřebuje jen málo zaměstnanců. Řešením problému nerovnosti možná nejsou kroky, které za něj dnes převážně považujeme: např. lepší vzdělání, zajištění lepších dovedností zaměstnanců. Zvyšování příjmové nerovnosti má hlubší příčiny než nedostatečnou kvalifikaci lidí. 3.) Jak sladit zdravou ekonomiku a boj s klimatickými změnami? Podle Turnera to zdaleka není neřešitelný problém. Náklady účinného boje proti emisím skleníkových plynů jsou zvládnutelné bez velkých hospodářských problémů (cituje studie, podle nichž k roku 2050 bude úspěšná klimatická politika stát zvládnutelná dvě procenta HDP). Turner se v půlce přednášky od dlouhodobějších výzev vrací k aktuální agendě finanční politiky. Tu na tomto blogu už nebudu shrnovat - rétoricky mistrovskou přednášku britského regulátora si můžete poslechnout na následujícím videu a dlouhou reportáž o hledání nového ekonomického myšlení si můžete přečíst v  Respektu 19/2012. © 2012, The Institute For New Economic Thinking | www.ineteconomics.org Directed by Four Corners Media | www.fourcornersmedia.net