Proč mohly sportovní gymnastky zestárnout

Tentokrát jeden postřeh k olympiádě. Nebude to hojně diskutovaná – a často šokujícím způsobem zkreslená – kauza dvou boxerek, protože jsem do uzávěrky newsletteru neměla dost času si celou věc nastudovat. A jestli něco v Respektu opravdu neradi děláme, je to psaní o věcech, o nichž nemáme dost informací a které nejsme schopni také zasadit do kontextu. Takže o něčem úplně jiném.

Sportovní gymnastky nám nějak zestárly – a to je dobře. Americké šampionce Simone Biles je sedmadvacet, přes dvacet je také ostatním v týmu; výjimku tvoří šestnáctiletá Hezly Rivera. V Paříži závodí i dvaatřicetiletá Britka Becky Downie nebo o rok starší Brazilka Jade Barbosa. Americký tým má na každé olympiádě nějakou přezdívku a Biles vtipkuje, že tentokrát jsou to „Golden girls“ – podle amerického sitcomu, kde jsou ústředními postavami „dámy v letech“. Přičemž dámy v letech to byly na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy seriál běžel. Dnes bychom se na ně dívali trochu jinak.

Věk gymnastek totiž dlouhodobě prochází pozoruhodnou proměnou. Věře Čáslavské bylo v době jejího fantastického triumfu na olympiádě v Mexiku šestadvacet, od sedmdesátých let dál ale gymnastice dominovaly teenagerky, přičemž Rumunce Nadii Comaneci bylo pouhých čtrnáct, když zvítězila v Montrealu v roce 1976. Ještě když v roce 2016 v Riu závodila dvaadvacetiletá americká gymnastka, ostatní závodnice jí přezdívaly „babička“.