Letos prý skončí válka!

Žádné příměří ani mír na Ukrajině nebude, dokud NATO nezmizí z Česka a zbytku střední Evropy. Takhle zní nejnovější příspěvek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na téma, zda letos skončí válka na Ukrajině. Je to jen blafování, nebo reálný scénář dalšího vývoje války? A jaké jiné scénáře jsou ve hře?

Měsíc k měsíci 

Situace na samotném bojišti se dynamicky vyvíjí. V posledních několika týdnech si ukrajinští obránci z brigády Azov všimli jedné novinky. Na malém skútru, motorce nebo čtyřkolce se k jejich pozicím u donbaského města Toreck řítí tři ruští vojáci, o kus dál na dalším skútru další a další. „Jsou jako komáři, jsou všude. Zabít všechny najednou není možné,“ říká Respektu k nové ruské strategii Bohdan, jeden z ukrajinských vojáků bojujících na místě. Rusové podle jeho slov totiž již nepostupují jako ještě před časem v těžkých obrněncích nebo se o průlom nepokoušejí ve větších skupinách, kdy jich Ukrajinci mohli zničit hodně najednou dělostřelectvem a drony, ale sázejí na velkou mobilitu a rozdělení se do co nejmenších týmů. 

Ukrajinci kvůli tomu nedokážou zaměřit všechny, a trefit alespoň ty zaměřené je vzhledem k jejich velké rychlosti také obtížnější. Mnoho Rusů ani tak nepřežije, někteří se však dostanou za ukrajinské pozice a tam se většinou schovají v rozvalinách bývalých obytných domů zničených již dávno předtím pumami a raketami ruského bombardování.

Zepředu se přitom dál na ukrajinské síly tlačí další úderné roje, a když se Rusům časem podaří pospojovat se do větších skupinek v ukrajinském týle, začnou na obránce, jak popisují ukrajinští vojáci, útočit i zezadu. Ukrajinci dlouho odolávají, většinou se však pod enormním náporem musejí nakonec stáhnout. Podobné výjevy jako z Torecku jsou stále častěji k vidění na stovkách kilometrů donbaské fronty, navzdory ohromujícím ruským ztrátám – každý den od loňského podzimu zemře nebo je zraněno zhruba 1500 ruských vojáků – rozsah ruských útoků na frontě roste. 

Rusko, a to je další novinka z bojiště, totiž vrhá do útoků větší počet vojáků, než tomu bylo v některých dřívějších fázích války, řekl nedávno listu The New York Times ukrajinský podplukovník Dmytro Pavlenko-Kryžeševskyj, který má na starosti získávání zpravodajských informací pro ukrajinské vojsko na východě fronty. Přesila v lidských zdrojích v kombinaci s jejich mobilitou zvyšuje tlak na ukrajinské pozice a umožňuje Rusům další zábory ukrajinského území. Ať už kolem Torecku nebo v blízkosti dalších ukrajinských vesnic či malých měst, jako je Časiv Jar nebo Pokrovsk.

Vedle toho, popisují vojenští analytici, Rusové zkoušejí dobýt i některé ostrovy na mohutné řece Dněpr, které by mohli v budoucnu použít jako předmostí k vylodění se v Chersonu, jediném velkém ukrajinském městě, které v roce 2022 dobyli a odkud je Ukrajinci ještě téhož roku donutili ustoupit. „Jde pro Ukrajinu o nejtěžší období od začátku války v roce 2022. Rusko nabralo na síle a od loňského srpna zabírá každý měsíc další území,“ řekl k současnému dění na bojišti americký specialista na ruskou armádu Michael Kofman. 

Jako nejčastější vysvětlení současných ukrajinských problémů odborníci zmiňují nedostatečnou a chronicky zpomalenou vojenskou pomoc ze Západu, výraznou početní převahu Rusů nad Ukrajinci (Ukrajina je co do počtu obyvatel oproti Rusku čtvrtinová), přetrvávající a dlouhodobě neřešené problémy v organizaci a fungování ukrajinské armády a také v poslední době zjevné odhodlání Vladimira Putina získat co nejvíc ukrajinského území, než 20. ledna nastoupí do úřadu nový americký prezident Donald Trump a pokusí se – jak avizoval – přinutit Rusy a Ukrajince k příměří. 

Zisky si však loni připsala i Ukrajina. Zničila třetinu ruského Černomořského loďstva a v létě provedla úspěšnou přeshraniční ofenzivu do Kurské oblasti v Rusku, a přestože tam Rusové na pomoc povolali tisíce severokorejských vojáků, Kyjev odsud nevyhnali. 

Končící americký prezident Joe Biden také Ukrajině v listopadu povolil používat západní rakety na zasahování cílů hlouběji v ruském území, odkud Rusové až dosud bez rizika odpalovali rakety a řízené bomby nebo zde shromažďovali zbraně a munici pro další ofenzivu. Minulý týden Biden také oznámil poskytnutí zbraní a další pomoci v hodnotě 60 miliard korun. To by mělo Ukrajině pomoci udržet frontu dalších několik měsíců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom mluví o letošku jako o roku, který by jeho zemi mohl přinést „spravedlivý mír“. O tom, jak ruská agrese na Ukrajině dopadne, nebude rozhodovat jen další vývoj na bojišti, ale i řada dalších proměnných. Analytici a experti v této souvislosti rýsují čtyři základní možné scénáře.

💣 Výhra Ruska

Ruské vítězství může vypadat různě a po třech letech války to nemusí být triumfální vojenská přehlídka na hlavním kyjevském bulváru a ruská anexe celého ukrajinského území. Současnýma očima se scénář ukrajinské kapitulace zdá nepravděpodobný. Rusové postupují a ve válce mají jednoznačně navrch, ale postup je pomalý. Druhé největší ukrajinské město Charkov je kvůli své blízkosti k ruským hranicím trvale ohroženo od prvních minut invaze, ale že by se válka měla dostat k jiným metropolím východní a střední Ukrajiny, třeba k Dnipru, je v tuto chvíli těžko představitelné.