SOCDEM zahodila své tradice i hrdost. Babiš její konec jen urychlil
S bývalým europoslancem za sociální demokracii a mluvčím někdejší Zemanovy vlády Liborem Roučkem o jeho náhlém odchodu ze strany a o úpadku a budoucnosti sociální demokracie v Česku
Před pár dny jste opustil Sociální demokracii (SOCDEM). Proč teď?
A opustil jsem ji s těžkým srdcem, protože s českou sociální demokracií, nejprve s tou exilovou, po listopadu s tou domácí jsem spojen 47 let. S tím, kam se SOCDEM v posledních měsících posunula, však nemohu souhlasit. První důvod mého odchodu je, že aby se do sněmovny dostalo pár lidí z partajního vedení, jsou ochotni vyjednávat vlastně s kýmkoli. Zahodit všechny tradice, zahodit hrdost, zahodit historii sociální demokracie a vyjednávat s proruskými, protizápadními, nereformovanými komunisty, se kterými nemluví ani západoevropští komunisté a kteří tu spolupracují s krajní pravicí na kandidátkách Stačilo!. A bohužel, Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek zahodili celou hrdost a čest, jak osobní, tak i své strany, a jdou s takovými lidmi vyjednávat. Jana Maláčová přitom argumentovala Novou lidovou frontou coby spojením levicových sil, které před nějakým časem vzniklo ve Francii. Ano, ve francouzské Nové lidové frontě jsou komunisté, je tam Mélenchon jako úplně krajní levice, jsou tam socialisté. Ale nikdy by nespolupracovali s krajní pravicí, to znamená s Le Pen. Naopak se vůči ní vymezují. A čeští komunisté s krajní pravicí spolupracují pod jednou značkou.
A druhý důvod?


Když jednání se Stačilo! nevyšlo, jsou zase ochotni vyjednávat – aniž by získali jakékoli povolení od svých členů – s největším oligarchou v zemi, s Andrejem Babišem, s nímž má strana velmi negativní vládní zkušenost. Andrej Babiš je v Evropském parlamentu členem uskupení Patrioti pro Evropu, s krajní pravicí, s lidmi, jako je Viktor Orbán, Marine Le Pen, jako jsou rakouští FPÖ, čili postfašistická strana.
To se sociální demokracií nemá nic společného. Sociální demokracie pod vedením Jany Maláčové a Luboše Zaorálka nerespektuje ani základní vnitrostranická pravidla. Pořád platí sjezdová usnesení o zákazu spolupráce s KSČM a stejně má strana stanovy, které říkají, že je součástí evropské sociální demokracie a součástí rodiny evropských sociálních demokratů. Evropští sociální demokraté samozřejmě s krajní pravicí nespolupracují, natož aby s ní šli na společnou kandidátku.
Pojďme to vzít popořadě. U Stačilo! nakonec jednání ztroskotalo na tom, že z pohledu zástupců SOCDEM byl málo kladen důraz třeba na otázku bydlení, a více na antisystémové teze, jako je vystoupení z NATO.
Což bylo jasné od začátku. Když se podíváte, co mají komunisté na svých webových stránkách, najdete tam dvanáctibodový program, přičemž jedním z bodů je odchod z EU a druhým odchod z NATO. I samotný název, ten neznamená jenom „stačilo“ Fialově vládě, ale vlastně celému polistopadovému vývoji. Jejich cílem je skupina voličů nespokojených s polistopadovým směřováním, kteří mají vzor v Putinově Rusku. To jsem jak Janě Maláčové, tak Lubomíru Zaorálkovi říkal.
Jak na to reagovali?
Jen neustále mlžili, že ještě není nic jasného a podobně. Už na sjezdu v loňském roce, kde byla snaha části straníků znovu si odhlasovat zákaz spolupráce s komunisty, zabránili jak diskusi, tak i hlasování. Pak si ještě bez konzultace s členskou základnou schválili etický kodex, který de facto pod hrozbou vyloučení zakazuje na veřejnosti vyjadřovat jiný názor než ten, který má vedení strany.
Babiš nás nepotřebuje
Po sjezdu vznikla uvnitř strany iniciativa zvaná Hrdá SOCDEM, která se vůči vedení vymezuje. I vy jste ji podepsal. Máte informaci o tom, že by byl někdo ze signatářů vyloučen?
Informace o tom popravdě řečeno nemám, takže nevím, zdali ano, nebo ne.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu